Rubriky
Zprávy

Mezinárodní konference Cord Blood Connect v Miami vzdala hold průkopnicím v transplantacích pupečníkové krve

Mezinárodní konference Cord Blood Connect v Miami vzdala hold dvěma nejdůležitějším ženám, které se zasloužily o první transplantaci pupečníkové krve, tedy hematopoetických kmenových buněk pro pacienta s poruchou krvetvorby. Od této transplantace letos uběhlo již 30 let.

***
Eliane Gluckman, MD, PhD, členka Americké hematologické společnosti, významná osobnost v transplantacích pupečníkové krve. Uskutečnila první úspěšnou transplantaci a spolu s kolegou Halem Broxmeyerem úspěšně ukázala, že pupečníková krev může být použita jako zdroj hematopoetických kmenových buněk. Je zakládající členkou a bývalou předsedkyní Evropské skupiny transplantací kostní dřeně (European Group of Bone Marrow Transplantation). Je zakladatelkou a současnou prezidentkou EUROCORD, klinické výzkumné skupiny zaměřené na studii transplantace pupečníkové krve a inovativní terapie jak maligních, tak ne-maligních onemocnění. Výzkum Dr. Gluckman se nadále zaměřuje na transplantaci pupečníkové krve a vrozené selhání kostní dřeně.

Více: http://www.hematology.org/About/History/Legends/2062.aspx

Joanne Kurtzberg, Duke University – specialistka na transplantace kmenových buněk pupečníkové krve u dětí. Byla součástí týmu, který poprvé uskutečnil úspěšnou transplantaci pupečníkové krve. Více: https://www.dukehealth.org/find-doctors-physicians/joanne-kurtzberg-md

Popis k foto: Michal Zahradníček, zakladatel PrimeCell a Národního Centra Tkání a Buněk s Eliane Gluckman (vlevo) a s Joanne Kurtzberg (vpravo)

Rubriky
Zprávy

Letos uplyne již 30 let od první úspěšné transplantace pupečníkové krve

Celosvětově byla provedena transplantace pupečníkové krve už více než 30 tis. pacientům

Před 30 lety byl do pařížské nemocnice Saint-Louis přijat Matthew Farrow, 5 letý chlapec s vrozeným selháním kostní dřeně – Fanconiho anémií. Po letech výzkumů a příprav bylo vše připraveno k historicky první transplantaci pupečníkové krve. Ještě před porodem, který proběhl v únoru 1988 v USA, Marilyn Pollack ověřila, že sestra pacienta bude vhodným dárcem, a Hal Broxmeyer, americký vědec, vyvinul techniku odběru, zamrazení a uchovávání pupečníkové krve. Francouzský tým pod vedením Eliane Gluckman rozpracoval přesný postup pro léčbu včetně transplantace pupečníkové krve.

Přes řadu komplikací, které by vydaly na celou knihu, se pupečníkovou krev podařilo úspěšně přepravit do Evropy, kde byla 8. října 1988 podána pacientovi. Během dalších týdnů došlo k obnově krvetvorby a vymizení nemoci. První transplantace pupečníkové krve byla obrovským úspěchem moderní medíny, který by bez intenzivní spolupráce mezinárodního týmu nebyl možný. Od tohoto historického okamžiku bylo celosvětově provedeno více než 30 tisíc transplantací pupečníkové krve.

Výzkum zaměřený na využití pupečníkové krve a dalších prenatálních tkání či buněk (placenty, pupečníku, plodových obalů) se za 30 let dramaticky rozvinul a vedle onemocnění krvetvorby se zaměřuje především na oblast neurologie, imunologie a regenerativní medicíny. V současnosti je aktivních přibližně 200 klinických studií, které využívají buňky získané z pupečníkové krve a dalších prenatálních tkání. Významné úspěchy se daří dosahovat například při použití vlastní pupečníkové krve při léčbě autismu a dětské mozkové obrny.

Matthew Farrow se díky transplantaci pupečníkové krve uzdravil, žije plnohodnotný život a spolu se svou manželkou vychovává syna.

Rozhovor s Mattem Farrowem na stránkách nadace Parents Guide to Cord Blood.

Rubriky
Zprávy

Věda&Vesmír: Naděje budoucnosti? Nové důkazy o schopnostech perinatálních tkání

Perinatální tkáně a buňky mají významný léčivý potenciál u mnoha nemocí. Mohou přispět k léčbě i v případech, kdy běžná a v současnosti standardně dostupná léčba nepomáhá, a to platí nejen pro nově narozené dítě, ale i pro jeho nejbližší příbuzné, tedy sourozence a rodiče.

Perinatální tkáně jsou přirozeným a jedinečným zdrojem mladých buněk a dalších biologicky aktivních látek s hojivými účinky.

Co jsou perinatální tkáně a buňky?

Dospělé kmenové buňky se nachází v malém množství přirozeně ve všech orgánech lidského těla, je však obtížné je získat. Ve většině případů jde o invazivní zákroky spojené s určitou mírou rizika. Proto jsou vhodným zdrojem buněk pro léčbu v regenerativní medicíně právě perinatální tkáně (pupečníková krev, tkáň pupečníku, placenta).

Tyto tkáně a buňky lze získat bezpečně, aniž bychom jakkoliv zatěžovali dárce buněk. Hlavní výhodou perinatálních buněk je, že jsou imunitně nezralé, mladé a neovlivněné okolním prostředí a viry. V tomto nezatíženém stavu je lze zakonzervovat a skladovat až do doby potřeby k případné léčbě.

Na celém světě je více než 160 bank veřejných, do kterých se pupečníková krev daruje a může být použita kýmkoliv, pro koho je vhodná. Dále potom 215 bank rodinných, ve kterých si rodiče za poplatek ukládají pupečníkovou krev nebo tkáň pupečníku svých dětí. Již téměř dvě třetiny rodinných bank nyní nabízejí rodinám i možnost uchování tkáně pupečníku. Zájem o uchování tkáně pupečníku narůstá i v České republice, a to zejména díky zvyšujícímu se počtu klinických studií, které terapeutický potenciál tkáně zkoumají.

Co konkrétně perinatální buňky umějí?

U mezenchymálních kmenových buněk z tkáně pupečníku a pupečníkové krve byly potvrzeny jejich imunomodulační vlastnosti a schopnost navodit regeneraci, podílejí se na optimalizaci hojení a na zklidnění imunity. Druhou důležitou funkcí perinatálních buněk je schopnost výstavby, podílejí se na obnově poškozených tkání a orgánů.

Dle analýzy provedené Národním Centrem Tkání a Buněk v současné době probíhá více než 130 aktivních klinických studií s využitím pupečníkové krve a více než 50 klinických studií s využitím tkáně pupečníku, které zkoumají terapeutické výhody těchto perinatálních tkání pro mnohá onemocnění.

Tkáň pupečníku pro léčbu roztroušené sklerózy

Regenerační a imunomodulační účinek perinatálních buněk tkáně byl ověřen dokonce i u roztroušené sklerózy, kdy v nových studiích bylo prokázáno zmírnění symptomů a pozastavení progrese tohoto závažného onemocnění Klinická studie publikována v březnu 2018 v Journal of Translational Medicine potvrzuje schopnost perinatálních kmenových buněk z tkáně pupečníku navodit regeneraci a obnovit tak poškozené funkce organismu.

Tato nová studie hodnotila potencionální výhody a hodnověrnost aplikace kmenových buněk z tkáně pupečníku při léčbě roztroušené sklerózy (RS). V rámci studie bylo sledováno 20 osob s průměrným věkem 41 let, kteří byli postiženi RS v průměru téměř 8 let. Jako léčbu podstoupili 7 infuzí kmenových buněk z tkáně pupečníku. Již jeden měsíc po léčbě bylo u pacientů zaznamenáno zjevné zmírnění symptomů onemocnění, a to v mnoha případech trvající po dobu jednoho roku. Navíc u žádného z pacientů nedošlo k progresi onemocnění nebo výskytu lézí. Jeden z pacientů byl po léčbě schopen chodit za pomoci chodítka, přestože byl dříve plně závislý na invalidním vozíku.

Ve studii bylo prokázáno, že aplikace kmenových buněk z tkáně pupečníku je nejen bezpečná, ale že zejména navozuje biologický restart poškozených tkání. Konkrétně u této studijní skupiny došlo ke zlepšení funkcí u močového měchýře, střeva a sexuálních funkcí, zlepšení chůze a mobility horních končetin, u pacientů došlo ke snížení únavy a celkovému zlepšení kvality života.

Zdroj: Věda&Vesmír na InStory.cz