Rubriky
Média

ČT24: Stromální buňky pupečníku jako lék na COVID-19? Na otázky ČT24 odpovídal ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk v Brně

ČT24 − 22. března 2020 − Mohou být mezenchymální stromální buňky (hUCTMSC) využity pro léčbu pacientů v kritickém stavu s pneumonií způsobenou COVID-19? Na otázky České televize odpovídal MUDr. Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk.


Rubriky
Inovace Média

Z léku na revma se stává naděje pro boj s COVID-19. Laboratoře Michala Zahradníčka teď čekají na zelenou od státu

Jiří Svoboda, CzechCrunch − 30. března 2020 − Když před čtyřmi lety vědci v brněnském Národním centru tkání a buněk (NATIC) začali vyvíjet nový lék, který měl pomoci pacientům s revmatoidní artritidou nebo příjemcům transplantovaných orgánů, sotva mohli tušit, že nakonec budou pomáhat v boji se smrtícím koronavirem.

V laboratořích, které vlastní podnikatel a filantrop Michal Zahradníček, dokončili vědci výzkum tohoto léku zvaného Remescor v prosinci 2019. Uběhlo pár dní a uvědomili si, že jejich řešení může pomoci kriticky ohroženým pacientům bojujícím právě s nemocí COVID-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v těchto dnech posuzuje, jestli lék pustí do českých nemocnic.

„Je to obrovská náhoda. Máme připravené dávky pro desítky pacientů a věříme, že nám SÚKL výrobu povolí. Jsme připraveni i dále výrobu naškálovat, kdyby to bylo potřeba, a vyrábět lék pro 200 až 500 pacientů týdně,“ říká pro CzechCrunch Michal Zahradníček, majitel biotechnologické firmy PrimeCell, pod kterou Národní centrum tkání a buněk patří a kterou spoluvlastní s Ivem Kristenem a investiční skupinou Penta.

Na vývoji léku spolupracovali společně s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Ministerstvu zdravotnictví nabídli jeho využití zdarma. Ač to na první pohled není patrné, revmatoidní artritida, odmítnutí transplantátu a nový COVID-19 mohou mít jeden společný jmenovatel – a to sice zánět, který nemá na svědomí nic jiného než neúměrná reakce vlastního imunitního systému.

Důsledky těchto zánětů jsou různé. Zjednodušeně řečeno, v případě transplantovaného orgánu je to první známka toho, že nové tělo ho těžko přijímá, u revmatu následuje poškození kloubů. U pacientů s COVID-19 jsou zásadní záněty v plicích a právě dýchací soustava se tak stává nejpostiženější částí těla. Pokud jsou záněty velké, vedou k dalšímu poškození organismu a pacient může právě z tohoto důvodu zemřít.

Lidé ale mají různé úrovně revmatu, stejně tak nový orgán jejich těla úspěšně přijímají a nebo se z COVID-19 vyléčí. Jeden z důvodů je ten, že mají dostatečně silnou a vyváženou imunitu. Proto, aby lidské tělo nereagovalo málo, nebo naopak příliš hodně a samo sobě tak škodilo, jsou v těle i takzvané mezenchymální stromální buňky, které působí protizánětlivě.

Tělo si díky imunitě s virem poradí

Jenže lidé, kteří trpí těžkým průběhem revmatu, transplantace nebo COVID-19, mají těchto buněk kriticky málo. Řešení Zahradníčkova týmu spočívá v bioreaktoru, který dokáže buňky mnohonásobně rozmnožit a následně se v laboratoři vyrobí Remescor. Plán je takový, že lékaři buňky následně podají pacientovi a jeho imunitní systém by měl získat dostatečnou sílu na to, aby se s virem sám vypořádal.

„Remescor necílí na vir samotný, ale umožní normalizovat imunitní odpověď. Díky posílené imunitě si již organismus poradí s virem sám. Navíc mezenchymalní stromální buňky mají i protizánětlivé účinky,“ vysvětluje Zahradníček podstatu léku. Svým zaměřením na imunitu se zásadně liší od léků na koronavirus, které se aktuálně testují ve světě. Většina z nich totiž cílí přímo na vir a snaží se ho zničit.

Do této skupiny patří i Remdesivir, který vyvíjí vědci americké společnosti Gilead Sciences v čele s českým virologem Tomášem Cihlářem. Jeho lék SÚKL schválil pro experimentální užití a je testován na prvních pacientech v Česku. Jak píše iRozhlas, jednomu z testovaných pacientů se zlepšil stav, zatím ale s jistotou nelze určit, zda za to skutečně může Remdesivir.

Zahradníček, který se do biotechnologického byznysu pustil po dřívějším prodeji svých firem s výpočetní technikou a softwarem za stovky milionů korun, každopádně tvrdí, že s ohledem na možné mutování viru není Remdesivir a jemu podobné léky nejlepším řešením. Jak ukazují genetická data MIT Technology Review, jeho obavy se naplňují a v současnosti lze mluvit nejméně o třech výrazných genetických větvích koronaviru.

Brzy snad i na evropské úrovni

„Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčiva na bázi mezenchymalních stromálních buněk mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ říká Zdeněk Kořístek, vedoucí výzkumného týmu mezenchymalních stromálních buněk v NATIC.

„Doposud nezaznamenali žádnou neúspěšnou aplikaci ani nežádoucí účinky,“ dodává k tomu Zahradníček s tím, že lék působí zhruba jeden až tři dny po aplikaci.

Národní centrum tkání a buněk podalo žádost na SÚKL už v pondělí 23. března. Regulátor ji může podle Zahradníčka schválit v řádu dnů, ale zákonná lhůta je až 90 dní. Důvodem je nutnost prostudovat více než 100 stránek odborné dokumentace a následně i provést inspekci na místě výroby.

Centrum se také bude pokoušet o uznání léku k testování na celoevropské úrovni. „Budeme podávat žádost na Evropskou lékovou agenturu, a to v rámci fast track schvalování,“ říká Zahradníček. Zatímco v Číně, USA i Spojených státech se léky na podobné bázi testují, v Evropě je NATIC jednou z mála institucí, která připravuje mezenchymální stromální buňky pro budoucí použití v klinické medicíně.

Rubriky
Zprávy

Národní centrum tkání a buněk vyvíjí léčivý přípravek, který lze využít při léčbě pacientů s těžkým poškozením plic, způsobeným COVID-19

Michal Zahradníček, zakladatel Národního centra tkání a buněk dnes nabídl, že v případě potřeby věnuje státu potřebné množství účinné látky pro boj s COVID-19 v hodnotě sto miliónů Kč.

Ústřední krizový štáb a Ministerstvo zdravotnictví obdržely dnes dopis s informacemi o stavu výzkumu léčivého přípravku na bázi UCB MSCs (Mesenchymal stromal cells) a možnosti jeho využití u nejvíce postižených pacientů v kritickém stavu, způsobených COVID-19. Tento dopis naleznete v příloze.

Národní centrum tkání buněk je připraveno v případě zájmu státu dodat ihned dávky pro několik pacientů, kteří by byli v kritickém stavu s akutním průběhem onemocnění dýchacích cest. Specificky se jedná o akutní respirační distress syndrom (ARDS), způsobený virem COVID-19.

„Buňky, které máme již nyní připraveny k použití, jsou uloženy v kryoskladu našich laboratoří v Brně, a byly charakterizované v rámci validačních studií. V průběhu dvou týdnů můžeme znásobit jejich objem pro další pacienty,“ uvedl MUDr. Serhiy Forostyak, Ph.D., ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk.

„Principiálně musíme být ke všem překvapivým výsledkům léčby a uzdravení značně rezervovaní, ale o pozitivním přínosu mezenchymálních stromálních buněk u zánětlivého postižení plic nebo u plicní nezralosti už víme mnoho. Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčivé přípravky na bázi UCB MSC mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ řekl MUDr. Zdeněk Kořístek, výzkumný pracovník Národního centra tkání a buněk.

Více o léčbě a výsledcích naleznete třeba zde:

http://www.aginganddisease.org/EN/10.14336/AD.2020.0228

https://www.nature.com/articles/d42473-020-00080-5

https://smallcaps.com.au/mesoblast-trial-anti-inflammatory-infusions-covid-19-respiratory-distress/;

https://bioinst.com/en/covid-19-mesenchymal-stem-cells-effective-against-sars-cov-2/

https://clinicaltrials.gov/ct2/results?term=stem+cells&cond=Corona+Virus+Infection&draw=2

Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila koronavirus (aka COVID-19) za „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“. Vzhledem k tomu, že počet případů stále roste a v současné době není k dispozici žádná vakcína nebo specifická antivirová léčba, je nyní prioritou nalezení bezpečného a účinného terapeutického přístupu k léčbě pacientů infikovaných virem. Globálně je zkoumána řada terapií, mezi něž patří vývoj antivirotik, imunoterapie a buněčné terapie a samozřejmě účinných vakcín.

Na poli antivirotik je nejdále terapie doposud neschváleným lékem Remdesivir, kde by mohla být již květnu ukončena klinická studie na velkém vzorku pacientů (400). Slibné výsledky oznámil tým izraelských vědců z Galilejského výzkumného ústavu.