bioimplantát Archivy - Národní centrum tkání a buněk

Srdce 70 letého muže, který utrpěl infarkt myokardu, začalo regenerovat poté, co jako první na světě obdržel unikátní bioimplantát navržený výzkumnými skupinami z Německa a Katalánska. Regenerace srdce byla potvrzena zobrazením magnetickou rezonancí.

Muž nosí od května 2019 na srdci postiženým infarktem náplast, vyrobenou ze dvou darovaných tkání: perikardu (membrána obklopující srdce) a želatinového materiálu naplněného mezenchymálními kmenovými buňkami tkáně pupečníku (pozn. což je část pupeční šňůry).

Aby byla náplast dostatečně flexibilní, z darovaných perikardů jsou odstraněny buňky. Tím se získá porézní a dostatečně silná membrána, do které lze zavádět buňky tkáně pupečníku. Výsledný bioimplantát má rozměry 4 × 4 cm.

Bioimplantát vyvinutý výzkumnou skupinou Malalties Cor del Trias a Banc de Sang i Teixits měří 4×4 centimetry.

Velikou výhodou této technologie je, že náplast může být vyhotovena již za 6 hodin a ihned může být využita k léčbě pacientů. Mezenchymální kmenové buňky z náplasti, která drží na srdci, migrují do srdeční tkáně, aniž by putovaly na jiná místa v lidském těle, což se dělo u jiných pokusů, kdy byly kmenové buňky aplikovány přímo bez použití náplasti do srdečního svalu. Je skvělé, že s náplasťovým systémem kmenové buňky z tkáně pupečníku v srdci zůstávají: „Magnetická rezonance provedená tři měsíce po operaci ukázala, že jizva na srdci poklesla o 10 %,“ říká kardiolog Toni Bayés, zodpovědný za kardiologický výzkumný tým z katalánského Can Ruti.

Povolení k aplikaci bioimplantátu od španělské agentury pro léčivé přípravky bylo získáno v prosinci 2018 a první léčba byla uskutečněna v květnu 2019. Lékaři i výzkumníci doufají, že se brzy uskuteční druhý pokus. Fáze testování bezpečnosti bude ověřena u dalších osmi pacientů. „Dalším krokem bude dokázat, že léčba je efektivní, že pacienti žijí déle, s menším počtem hospitalizací a lepší kvalitou života. To bude vyžadovat dalších sto účastníků a v několika nemocničních centrech,“ vysvětluje Toni Bayés.

Kardiolog Toni Bayés věří, že tento objev bude jeden z velkých revolučních objevů, které ovlivní nejen léčbu srdečních chorob. „Můžeme dát buňky tam, kde jsou potřeba,“ říká.

Biomplantát dostal název PeriCord díky svým dvěma původům – perikardu a šňůře pupeční šňůry (anglicky „cord“). Kromě základní regenerační funkce má implantát výhodu, že nevyžaduje imunosupresi, jako je tomu u transplantace. „Náplasti mají také určité protizánětlivé vlastnosti a neucpávají se krevními sraženinami, jak se někdy stává u umělých protéz,“ vysvětluje Toni Bayés.