Rubriky
Inovace Zprávy

Vývoj nových transplantátů pro stomatochirurgii ukončen. První pacienti je dostanou na míru vyrobené již v lednu

Specialisté na tkáňové inženýrství z NATIC, společně s několika předními stomatology, dokončili vývoj kostních bloků pro stomatochirurgii. Kostní bloky kortikální, spongiózní či kortikospongiózní, jsou od ledna používány pro úpravu vlastní kostní tkáně před nebo v průběhu implantace (augmentace) čelisti.

Rozhodujícím kritériem pro náhradu zubů implantáty je dostatečné množství kosti, která bude implantát obklopovat. Po ztrátě zubu čelistní kost vždy atrofuje. Využití kostních bloků je indikováno pro případy, kdy pacientovi chybí větší množství kostní hmoty. Při této metodě se používá nejkvalitnější augmentační materiál – kostní blok.

NATIC připravil dvě verze transplantátu dle požadavků lékařů, a to jak ve formě zmrazených produktů, tak i lyofilizované. Velikost kostního bloku závisí vždy na potřebě konkrétního pacienta, produkt je připravován tedy každému pacientovi na míru.

Rubriky
Inovace Zprávy

AmnioDisc: Zcela unikátní transplantát z laboratoří NATIC pro oftalmologii

Tkáňový experti NATIC dokončili několikaletý vývoj a představili zcela unikátní transplantát AmnioDisc® pro oftalmologii. Pro lékaře je user friendly a využijí jej v léčbě tak závažných onemocnění, jako jsou korneální eroze, neurotrofické ulcerace, bulózní keratopatie, akutní chemické/tepelné popáleniny oka, nehojící se epiteliální defekty, stavy spojené se syndromem suchého oka a pro léčbu postinfekční keratitidy. Lze jej využít také pro léčbu myringoplastiky, ošetření epistaxe či využít na jiné drobné chirurgické výkony. Využívat jej budou oční kliniky nejen fakultních nemocnic, ale velká privátní oční centra, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie.

Patent na AmnioDisc® byl již zaslán patentovému úřadu. AmnioDisc® je kromě standardních průměrů dodáván také taylor made v rozličných velikostech, podle potřeb lékařů a jejich pacientů.

Rubriky
Inovace Média

Z léku na revma se stává naděje pro boj s COVID-19. Laboratoře Michala Zahradníčka teď čekají na zelenou od státu

Jiří Svoboda, CzechCrunch − 30. března 2020 − Když před čtyřmi lety vědci v brněnském Národním centru tkání a buněk (NATIC) začali vyvíjet nový lék, který měl pomoci pacientům s revmatoidní artritidou nebo příjemcům transplantovaných orgánů, sotva mohli tušit, že nakonec budou pomáhat v boji se smrtícím koronavirem.

V laboratořích, které vlastní podnikatel a filantrop Michal Zahradníček, dokončili vědci výzkum tohoto léku zvaného Remescor v prosinci 2019. Uběhlo pár dní a uvědomili si, že jejich řešení může pomoci kriticky ohroženým pacientům bojujícím právě s nemocí COVID-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v těchto dnech posuzuje, jestli lék pustí do českých nemocnic.

„Je to obrovská náhoda. Máme připravené dávky pro desítky pacientů a věříme, že nám SÚKL výrobu povolí. Jsme připraveni i dále výrobu naškálovat, kdyby to bylo potřeba, a vyrábět lék pro 200 až 500 pacientů týdně,“ říká pro CzechCrunch Michal Zahradníček, majitel biotechnologické firmy PrimeCell, pod kterou Národní centrum tkání a buněk patří a kterou spoluvlastní s Ivem Kristenem a investiční skupinou Penta.

Na vývoji léku spolupracovali společně s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Ministerstvu zdravotnictví nabídli jeho využití zdarma. Ač to na první pohled není patrné, revmatoidní artritida, odmítnutí transplantátu a nový COVID-19 mohou mít jeden společný jmenovatel – a to sice zánět, který nemá na svědomí nic jiného než neúměrná reakce vlastního imunitního systému.

Důsledky těchto zánětů jsou různé. Zjednodušeně řečeno, v případě transplantovaného orgánu je to první známka toho, že nové tělo ho těžko přijímá, u revmatu následuje poškození kloubů. U pacientů s COVID-19 jsou zásadní záněty v plicích a právě dýchací soustava se tak stává nejpostiženější částí těla. Pokud jsou záněty velké, vedou k dalšímu poškození organismu a pacient může právě z tohoto důvodu zemřít.

Lidé ale mají různé úrovně revmatu, stejně tak nový orgán jejich těla úspěšně přijímají a nebo se z COVID-19 vyléčí. Jeden z důvodů je ten, že mají dostatečně silnou a vyváženou imunitu. Proto, aby lidské tělo nereagovalo málo, nebo naopak příliš hodně a samo sobě tak škodilo, jsou v těle i takzvané mezenchymální stromální buňky, které působí protizánětlivě.

Tělo si díky imunitě s virem poradí

Jenže lidé, kteří trpí těžkým průběhem revmatu, transplantace nebo COVID-19, mají těchto buněk kriticky málo. Řešení Zahradníčkova týmu spočívá v bioreaktoru, který dokáže buňky mnohonásobně rozmnožit a následně se v laboratoři vyrobí Remescor. Plán je takový, že lékaři buňky následně podají pacientovi a jeho imunitní systém by měl získat dostatečnou sílu na to, aby se s virem sám vypořádal.

„Remescor necílí na vir samotný, ale umožní normalizovat imunitní odpověď. Díky posílené imunitě si již organismus poradí s virem sám. Navíc mezenchymalní stromální buňky mají i protizánětlivé účinky,“ vysvětluje Zahradníček podstatu léku. Svým zaměřením na imunitu se zásadně liší od léků na koronavirus, které se aktuálně testují ve světě. Většina z nich totiž cílí přímo na vir a snaží se ho zničit.

Do této skupiny patří i Remdesivir, který vyvíjí vědci americké společnosti Gilead Sciences v čele s českým virologem Tomášem Cihlářem. Jeho lék SÚKL schválil pro experimentální užití a je testován na prvních pacientech v Česku. Jak píše iRozhlas, jednomu z testovaných pacientů se zlepšil stav, zatím ale s jistotou nelze určit, zda za to skutečně může Remdesivir.

Zahradníček, který se do biotechnologického byznysu pustil po dřívějším prodeji svých firem s výpočetní technikou a softwarem za stovky milionů korun, každopádně tvrdí, že s ohledem na možné mutování viru není Remdesivir a jemu podobné léky nejlepším řešením. Jak ukazují genetická data MIT Technology Review, jeho obavy se naplňují a v současnosti lze mluvit nejméně o třech výrazných genetických větvích koronaviru.

Brzy snad i na evropské úrovni

„Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčiva na bázi mezenchymalních stromálních buněk mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ říká Zdeněk Kořístek, vedoucí výzkumného týmu mezenchymalních stromálních buněk v NATIC.

„Doposud nezaznamenali žádnou neúspěšnou aplikaci ani nežádoucí účinky,“ dodává k tomu Zahradníček s tím, že lék působí zhruba jeden až tři dny po aplikaci.

Národní centrum tkání a buněk podalo žádost na SÚKL už v pondělí 23. března. Regulátor ji může podle Zahradníčka schválit v řádu dnů, ale zákonná lhůta je až 90 dní. Důvodem je nutnost prostudovat více než 100 stránek odborné dokumentace a následně i provést inspekci na místě výroby.

Centrum se také bude pokoušet o uznání léku k testování na celoevropské úrovni. „Budeme podávat žádost na Evropskou lékovou agenturu, a to v rámci fast track schvalování,“ říká Zahradníček. Zatímco v Číně, USA i Spojených státech se léky na podobné bázi testují, v Evropě je NATIC jednou z mála institucí, která připravuje mezenchymální stromální buňky pro budoucí použití v klinické medicíně.

Rubriky
Inovace Zprávy

Studie prokazuje vysokou úspěšnost hojení biologickými náplastmi Amnioderm

V Pardubicích se ve dnech 23.-24. 1. 2020 uskutečnil XVIII. celostátní kongres České společnosti pro léčbu rány, jehož ústředním tématem byla spolupráce mezi obory starajícími se o chronické rány a defekty. Velká míra pozornosti byla zároveň věnována i vysoce specializované problematice nových materiálů a prvním zkušenostem s jejich terapeutickým využitím. V této kategorii dominují výrobky z amniové membrány, které jsou pacientům k dispozici již třetím rokem ve formě biologických náplastí. „Výsledky jsou pro pacienty opravdu povzbudivé. Vidíme zrychlení hojení, epitelizaci, granulaci a mizí bolest,“ upozorňuje Mgr. Iveta Minaříková, která stála u zrodu náplastí.

Průběžné výsledky multicentrické studie aplikace Amniodermu za prvních 12 měsíců představila na kongresu doc. Mgr. Kateřina Jirsová, Ph.D. z Banky ostatních tkání FN Motol.

Do této studie bylo přijato 15 pacientů s průměrným věkem 64,8 let s celkem 22 defekty, které se nehojily více, než 6 týdnů. Hlavním cílem bylo pozorování efektu aplikace Amniodermu ve srovnání se standardní léčbou. Průměrná doba léčby defektů před zařazením pacienta do studie byla 70 týdnů a průměrná velikost defektu před první aplikací byla 30 cm čtverečních. Výsledky potvrdily již předchozí zkušenosti: 6 pacientů (10 defektů) dosáhlo úplné zhojení, 9 defektů vykázalo pozitivní vývoj s dobrou prognózou úplného zhojení a pouze 3 defekty (2 pacienti) vykázaly nízkou tendenci k hojení (méně než 25 % defektu). Stupeň bolesti se výrazně snížil u všech pacientů po 1. až 5. týdnu aplikace. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky ani recidivy zhojených defektů.

Na kongresu, kterého se zúčastnilo 1200 hostů, cca 50 přednášejících, zaznělo více než 60 přednášek se zaměřením na dekubity, chronické rány, e-learing nebo třeba správného využití podtlakové léčby – viz program kongresu. Značná část programu byla věnována prevenci a léčbě syndromu diabetické nohy, včetně ekonomické zátěže pro zdravotnictví (na modelu chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice). Samostatné sekce tvořily přednášky specializovaných sester, zaměřené na nehojící se rány z pohledu pacienta, význam chirurgického debridementu v podiatrii, kvalitu života pacientů s vředy diabetické nohy a další.

Rubriky
Inovace Média

V Brně vyrábí léky z „odpadních“ buněk

Chronickou ránu, kterou pacient marně léčil rok a půl, zahojil přípravek z brněnského Národního centra tkání a buněk po třech týdnech. Stalo se tak díky využití speciálně upravené tkáňe placenty, přípravek Amnioderm přitom vypadá v podstatě jako náplast. „Lékař ji sterilně aplikuje, provlhčí a poté ováže. Je to jednoduché a efektivní,“ popisuje vedoucí projektu Iveta Minaříková a vedoucí výzkumu Zdeněk Kořístek dodává: „Amatérské využití ale není z legislativního hlediska možné. Stále jde o biologický materiál, byť upravený.“

Celý rozhovor si můžete přečíst v elektronickém vydání deníku E15.

 

Rubriky
Inovace Média

TASR: Bionáplasť z placenty pomáha pri hojení rán

Produkt vedci v Brne vyvíjali päť rokov a na konci roka 2017 spustili observačnú štúdiu 50 chronických rán u 45 pacientov v Česku a na Slovensku.

Bratislava 28. novembra (TASR) – Amniová membrána, najvnútornejší obal placenty, pomáha pri liečbe nehojacich sa rán, a tak predstavuje veľký pokrok v regeneratívnej medicíne. Uviedla to farmaceutka Ľudmila Kišeláková a ďalší odborníci v stredu v Bratislave.

Produkt vedci v Brne vyvíjali päť rokov a na konci roka 2017 spustili observačnú štúdiu 50 chronických rán u 45 pacientov v Česku a na Slovensku. „U 80 percent pacientov sa podarilo signifikantne zredukovať veľkosť rán, prípadne ich úplne uzavrieť,“ hovorí Kišeláková. Niektoré chronické rany pritom mali až 13 rokov. Na základe týchto klinických skúseností odborníci v Česku a na Slovensku odporúčajú amniovú membránu ako vhodný spôsob liečby diabetickej nohy. Je vhodná aj pri ďalších defektoch kože. Na Slovensku podľa Kišelákovej amniovú membránu na rany aplikujú, alebo sa na túto procedúru pripravujú dermatovenerologické, diabetologické a chirurgické pracoviská vo Svidníku, Levoči, Dolnom Kubíne, Ľubochni, Banskej Bystrici, Košiciach a Bratislave. Aplikáciu amniovej membrány zatiaľ poisťovne na Slovensku nepreplácajú.

Jednou z pacientok, ktorej nová metóda liečenia pomohla, je Soňa z Hlohovca. Tá s problémom chronickej rany žila 11 rokov. „Metóda je minimálne invazívna. Nič netreba rezať, membrána sa na ranu len položí, navlhčí a zakryje,“ hovorí Zdeněk Kořístek z Národného centra tkanív a buniek v Brne. Samotná procedúra trvá len niekoľko minút, ale to, či je aplikácia membrány v konkrétnom prípade vhodná, musí posúdiť lekár. Pacient napríklad nesmie mať žiadnu infekciu.

„Chronická rana je definovaná ako rana, ktorá sa nezahojí za šesť, prípadne osem týždňov,“ priblížil Kořístek. Často súvisí s cukrovkou, ale môžu to byť napríklad aj bercové vredy, dekubity a kožné vredy rôzneho pôvodu. Rana sa kontinuálne infikuje, bolí a dramaticky zhoršuje kvalitu života.


Text vyšel také na:

https://vysetrenie.zoznam.sk/cl/1000648/1755403/Novinka–ktora-lieci-bolestivy-chronicky-problem–Soni-z-Hlohovca-pomohla-po-11-rokoch-

https://najmama.aktuality.sk/clanok/270949/placenta-moze-pomoct-pri-hojeni-ran-ako-je-to-mozne-vysvetluju-odbornici/

https://www.dobrenoviny.sk/c/149183/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici

http://www.trnavadnes.com/sprava/29910/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici-

https://www.dnes24.sk/ceski-vedci-vyvinuli-novu-liecbu-chronickych-ran-pomohla-uz-aj-slovakom-316304

http://www.teraz.sk/slovensko/zdravie-membrana-z-placenty-pomaha-pr/364069-clanok.html

https://www.dnesky.sk/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici/

https://hlavne.sk/domace/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici/

https://www.24hod.sk/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici-cl635431.html

http://www.netky.sk/clanok/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici

 

Rubriky
Inovace Zprávy

Hejtman Ivo Vondrák: Bio-technologie jsou potenciálem pro rozvoj Moravskoslezského kraje

Ostrava, 19. července 2018 – Hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ivo Vondrák, CSc. (ANO) navštívil biomedicínské translační centrum 4Medical Innovations v Ostravě (4MEDI). Prohlédl si laboratoře a další pracoviště za plného provozu a se skutečným zaujetím zpovídal některé studenty z Ostravské univerzity, vykonávající odborné stáže a vlastní výzkumné programy v centru.

Seznámil se například s výrobou nanovláken na NanoSpideru, biologickým 3D tiskem nebo citlivou metodou měření hmotnostním spektrometrem. Se zástupci biomedicínského centra diskutoval o rozvoji vědy a nových technologiích a jejich významu pro budoucnost Moravskoslezského kraje. „V biotechnologiích vidím velký potenciál rozvoje našeho kraje a 4MEDI je toho tím nejlepším příkladem. Držím palce a věřím v další spolupráci,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák během své návštěvy.

„Chceme akcelerovat fyzické umístění biomedicínského parku v centru vědeckého dění a propojit myšlenkovou kapacitu s technologickou výbavou,“ řekl při setkání s hejtmanem ing. Michal Zahradníček, zakladatel biomedicínského centra. Nedaleko od sebe totiž sídlí Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Fakultní nemocnice a 4Medical Innovations, což je zcela unikátní spojení. Na radu hejtmana bude 4MEDI v brzké budoucnosti iniciovat vznik biotechnologického klastru, jehož cílem má být nejen získat další podporu inovací, ale především udržet a rozšiřovat intelektuální potenciál v regionu.

Rubriky
Inovace Zprávy

Česká televize: Speciální přípravek podporuje hojení otevřených ran. Brněnští vědci využili vlastnosti lidské placenty

Česká televize – Nový přípravek pro hojení dlouhodobě otevřených ran vyrobili brněnští vědci z Národního centra tkání a buněk. Je určený především pro starší pacienty s diabetem, léčit se s ním dají ale i popáleniny a další poranění kůže. V České republice už přípravek používají v pěti aplikačních střediscích.

Celý článek včetně televizní reportáže

Chronická nemoc, při které se kůže neobnovuje tak, jak by měla, a rána zůstává otevřená třeba i rok. S otevřenými ránami způsobenými bércovými vředy se od svých třiceti let potýká Drahomíra Siváková. „Loni koncem dubna, začátkem června se mi noha zase otevřela. Vždycky jsem tam měla jeden defekt a tentokrát tam byly tři, které se spojily, takže z nich vznikla velká rána,“ svěřila se Siváková.

Dlouhodobě se nehojící otevřenou ránou, do které se může dostat infekce, trpěla i Vlasta Tvrdíková. „Třikrát denně jsem musela chodit na chirurgii na převazy a pořád se to nelepšilo,“ řekla. Obě pacientky proto podstoupily nový způsob léčby, se kterou přišli brněnští vědci.

Na ránu lékař přiloží speciální náplast, která podporuje regeneraci kůže. „Dal mi to tam, za deset dní jsem měla ránu uzavřenou a všechno bylo v pohodě,“ uvedla Tvrdíková.

Lékaři k výrobě přípravků využívají placentu

Na vývoji přípravku pracoval tým výzkumníků asi pět let. Vycházel ze znalostí hojivých účinků lidské placenty. Z té se ve sterilní místnosti vypreparuje takzvaná amniová membrána, kterou pak odborníci zpracují ve speciálních zařízeních. „Dochází zde k vysušování mrazem, a tím pádem pak může být výsledný produkt uchován za pokojových podmínek i několik let,“ řekla vedoucí vývojového týmu Iveta Minaříková.

„V současné době máme v České republice pět aplikačních center – v Třinci, Jihlavě, Brně, Praze a Sokolově. Většina pacientů se zhojí během šesti týdnů,“ sdělil lékař Zdeněk Kořístek. Nový přípravek pojišťovna zatím neproplácí. Jedna náplast stojí pacienta podle velikosti rány od jednoho a půl tisíce do 12 tisíc korun. První aplikaci, která působí týden, má zdarma. Potom se pacient sám rozhodne, jestli v léčbě chce pokračovat.

Během května zahojili lékaři otevřené rány padesáti pacientům. Na jižní Moravě zatím hojivé náplasti pomáhají jen ve Fakultní nemocnici v Bohunicích.

Rubriky
Inovace Zprávy

Amnioderm vítězí u slovenských diabetologů

Štrbské pleso – Unikátní přípravek pro hojení chronických ran Amnioderm, který je určený především pro starší pacienty s diabetem, nedokrvenýma nohama nebo proleženinami, byl poprvé představen širší odborné diabetologické veřejnosti v rámci konference Diabetologických dní na Štrbském plese. Možnost biologické léčby, která nevyvolává žádné nežádoucí reakce u pacienta a v průběhu několika týdnů dokáže uzavřít i takové rány, které se léta nehojily, připadala mnohým doslova zázračná.

„Léčba pomocí amniové membrány vykazuje nesmírně povzbudivé výsledky,“ uvedl doc. MUDr. Emil Martinka, PhD., primář Národního diabetologického centra v Národním endokrinologickém a diabetologickém ústavu v Ľubochni na Slovensku. V rámci své odborné přednášky rozebral dopodrobna kazuistiky vyléčených pacientů a vyzdvihl zejména schopnosti epitelizace. „U pacientů, na kterých jsme přípravek aplikovali, defekty kůže přetrvávaly velmi dlouhou dobu. Už jen zjištění, že se v roky nereagujících ranách začíná něco dít, objevili se známky hojení a epitelizace na nových místech, je velmi nadějné,“ doplnil doc. Emil Martinka.

Za svou práci a excelentní výsledky léčby byl oceněn Zlatou medailí Slovenskej lékarskej spoločnosti.

Slibné výsledky léčby ocenil ve své přednášce také MUDr. Arash Davani z Národního endokrinologického a diabetologického ústavu, který je jedním z nejlepších aplikačních center pro Amnioderm na Slovensku.

Léčivé vlastnosti Amniodermu vyvolaly mimořádný zájem odborné veřejnosti, o čemž svědčí pozvánky na další odborná sympozia a nabídky přednášek na dalších specializovaných konferencích a sympoziích.


AMNIODERM® je lyofilizovaný transplantát z lidské amniové membrány (dHAM), která je jedním z plodových obalů placent. Obsahuje velké množství proteinů, růstových faktorů, cytokinů a dalších specifických molekul přítomných v perinatálních tkáních. Využití nachází v péči o chronické i akutní rány – usnadňuje a zrychluje hojení, podporuje epitelizaci, redukuje jizvení a podporuje novotvorbu cév, má protizánětlivé a antibakteriální účinky. AMNIODERM® je zpracován procesem AMNIPUR®, patentovaným přístupem, který dovoluje zachovat důležité biologicky aktivní složky, a zároveň je naprosto bezpečný pro organismus.

Společnost BIOHEALING® vznikla jako spin off společnost díky výsledkům výzkumu mladých lékařů a vědců v Národním Centru Tkání a Buněk, kteří se vývoji věnovali posledních 5 let. Své zkušenosti získali při vývoji amniové membrány v oftalmologii od roku 2005. Výsledkem výzkumu je několik patentů, především pak zcela originální systém zpracování amniové membrány s názvem AMNIPUR®. Tento proces kombinuje čištění a dehydrataci při zachování maximálního množství bioaktivních molekul a naprosté sterility tkáně.

Více informací na www.amnioderm.info.