Úspěchy tkáňového inženýrství a nové přístupy z výzkumu otevírají nepředvídané možnosti tkáňové medicíny. Mnohé, co se před lety zdálo experimentální, nyní dorazilo do lékařských aplikací. Dárcovství tkání, zpracování tkání a transplantace se budou v příštích několika letech nadále vyvíjet.
Čeká nás ještě dlouhá cesta, než budou moci lékaři transplantovat orgány a tkáně kultivované v laboratoři. Proto klasické transplantace tkání budou ještě mnoho let hrát důležitou roli v péči o pacienty. Současně pokračuje výzkum a vývoj nových zpracovatelských a chirurgických metod, ať už rohovek, srdečních chlopní, cév nebo kostních implantátů. Trend zlepšování transplantací tkání je nevratný a čím dál více personalizovaný.
Cílem projektu je příprava tzv. scaffoldu na bázi decelularizované lidské tkáně s následným osazením mesenchymálními kmenovými buněk. Základem bude návrh decelularizační jednotky pro decelularizaci tkání superkritickým CO₂, její implementace do prostor Národního centra tkání a buněk, samotná decelularizace různých typů tkání, optimalizace decelularizačních protokolů a osazení vzniklého scaffoldu vhodnými buňkami. Základním výstupem projektu tedy bude scaffold (lešení na bázi extracelulární matrix se zachovanou 3D strukturou, kopírující strukturu původní tkáně).
The aim of the project is to prepare a so-called scaffold based on decellularized human tissue with subsequent mesenchymal stem cells. The basis will be the design of a decellularization unit for decellularization of tissues by supercritical CO₂, its implementation in the premises of the National Center of Tissues and Cells, the decellularization of various tissue types, optimization of decellularization protocols and fitting the resulting scaffold with suitable cells. The basic output of the project will therefore be a scaffold (scaffolding based on an extracellular matrix with a preserved 3D structure, copying the structure of the original tissue).
FW06010688
Hlavním cílem výzkumného projektu vědců z IKEM, Fyziologického ústavu AV ČR, ČVUT a NCTB je příprava standardizovaných decelularizovaných tkání s biochemickými modifikacemi pro potenciální využití v kardiovaskulární chirurgii, a ověření jejich biokompatibility v podmínkách in vitro a na zvířecím modelu in vivo.
Hlavním cílem výzkumného projektu vědců z IKEM, Fyziologického ústavu AV ČR, ČVUT a NCTB je příprava standardizovaných decelularizovaných tkání s biochemickými modifikacemi pro potenciální využití v kardiovaskulární chirurgii, a ověření jejich biokompatibility v podmínkách in vitro a na zvířecím modelu in vivo.
Projekt se zaměřuje na vývoj nových diagnostických metod pro detekci nestabilních arteriálních plaků a vývoj nástroje pro další vývoj diagnostických kontrastních látek detekujících nestabilní plaky. Hlavními výsledky projektu jsou dva prototypy – pulzní perfúzní bioreaktor (včetně SW a HW) a simulátor cirkulace (včetně SW a HW). Projekt je realizován ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.
Vyvinutá technologie umožní rychlejší zpracování a zjednodušení procesů při zpracování tkání a současně umožní šetrnější nakládání s transplantáty a zpracovateli snazší dosažení potřebné třídy čistoty při jejich produkci dle platné legislativy ČR, která vychází z implementace práva ES a dle zákona č. 296/2008 Sb., o lidských tkáních a buňkách. Technologie bude experimentálně a prototypově vyzkoušena v konkrétních laboratorních podmínkách s požadovanou třídou čistoty (třída čistoty D až B).
Cílem projektu je vyvinout nový produkt tkáňového inženýrství při léčbě akutních a chronických poškození kostí a přilehlých tkání a připravit podmínky pro jeho výrobu. Dílčí cíle projektu jsou: ověřit výrobní postup a novou technologii pomocí produkce experimentálních šarží implantátů nových tkáňově inženýrských materiálů, propojit řešení z oblastí biotechnologie, medicíny a materiálového inženýrství, srovnat vliv nosiče buněk na funkčnost prototypů Osteograftu a realizovat workshop a konferenci zabývající se problematikou moderní medicíny v ČR.
Cílem projektu je:
(1) Vytvořit nový bioreaktor na osídlování cévních protéz endotelovými a kmenovými buňkami a na jejich dynamickou kultivaci. Bioreaktor zabezpečí laminární proudění média uvnitř protézy a sterilitu během dlouhodobé kultivace.
(2) Chemicky modifikovat pletené cévní protézy a osadit je endotelovými buňkami nebo kmenovým buňkami a kultivovat je v bioreaktoru po dobu 1-4 týdnů.
(3) Příprava cévních štěpů z prasečích arterií decelularizací, chemickým síťováním a potahováním proteinovými vrstvami a jejich osídlení endotelovými buňkami (na vnitřní straně) anebo kmenovými buňkami (z obou stran štěpů). Dlouhodobá kultivace cévních štěpů v bioreaktoru.
(4) Hodnotit pokrytí vnitřní strany protézy endotelem, prokázat a měřit přítomnost diferenciačních markerů. Hodnotit prorůstání cévních štěpů kmenovými buňkami a diferenciaci kmenových buněk na endotelové buňky a hladké svalové buňky.
Remescor je léčivý přípravek moderní terapie (ATMP – Advanced Therapy Medicinal Product) pro lidské použití, jehož základem jsou mesenchymální stromální buňky získané z pupečníku (hUCT MSCs – human Umbilical Cord Tissue Mesenchymal Stromal Cells). Zatímco se zkoumá mnoho přístupů, mesenchymální stromální buňky se ukazují velký potenciál pro léčbu viru COVID-19 modulací imunologických dysregulací a zánětu. Podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA – European Medicinal Agency), přípravky somatobuněčné terapie jsou takové, které obsahují buňky nebo tkáně, které měly být použity pro stejnou nezbytnou funkci v těle (za účelem vyléčení, diagnózy nebo prevence). Remescor je komerční název léčivého přípravku ATMP, který má základ v mesenchymálních stromálních buňkách získaných z lidského pupečníku.
Remescor byl vyvíjen v rámci společného projektu společnosti Primecell v laboratořích Národního centra tkání a buněk (NATIC) s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) pod názvem „Vývoj regenerativních a léčivých přípravků moderní terapie na bázi kultivovaných mesenchymálních buněk z tkáně pupečníku“ pod záštitou Technologické agentury ČR v rámci programu DELTA (TF03000037). Výsledky výzkumu byly zveřejněny 11.12.2019 v mezinárodním odborném časopisu (https://doi.org/10.1007/s11064-019-02925-y). V současné době se výsledky základního výzkumu validují v GMP zařízení NATIC a další, nové zařízení se připravuje ke zvýšení kapacity výroby. Jedná se o biomedicínské centrum 4 Medical Innovation v Ostravě.
