Rubriky
Média

Radioporadna: V léčbě jakých onemocnění se využívá pupečníková krev a placenta?

O léčbě nehojících se ran, regenerativní medicíně a perinatálních tkáních hovořila v radioporadně Českého rozhlasu Mgr. Iveta Minaříková.


Celou radioporadnu s Mgr. Ivetou Minaříkovou si můžete poslechnout v audioarchivu Českého rozhlasu:


Rubriky
Zprávy

Seminář Perinatální tkáně a buňky, současné a potenciální využití

Národní centrum tkání a buněk ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou FNO a LF OU pořádá seminář pro lékaře a porodní asistentky.

Seminář na téma Perinatální tkáně a buňky, současné a potenciální využitíse bude konat ve čtvrtek 18. 4. 2019 od 13 do 14.30 hodin v Biomedicínském centru 4Medical Innovations (areál FN Ostrava, Dr. Slabihoudka 6232/11, 708 00 Ostrava-Poruba).

Program:

  • Zahájení – Ing. Michal Zahradníček, MBA – předseda DR PrimeCell Bioscience a doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc., přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Ostrava a LF OU, odborný garant postgraduálního vzdělávání
  • Perinatální tkáně a buňky, jejich potenciál a možnosti využití – MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a vzdělávání, Klinika hematoonkologie, FN Ostrava a LF OU
  • Diskuse
  • Prohlídka Biomedicínského centra 4Medical Innovations
  • Závěrečné slovo
  • Občerstvení a neformální diskuse

 

Přednáška se bude věnovat následujícím tématům:
1)    unikátní vlastnosti perinatálních tkání a buněk,
2)    současné standardní využití perinatálních tkání a buněk,
3)    výsledky výzkumu v oblasti využití perinatálních tkání a buněk,
4)    potenciál perinatálních tkání a buněk pro moderní buněčné terapie.

Účast, prosíme, potvrďte do 16. dubna 2019 u Mgr. Markéty Omachtové, MBA, vrchní sestry Gynekologicko-porodnické kliniky FNO.

Pozvánka ke stažení

Rubriky
Média

V Brně vyrábí léky z „odpadních“ buněk

Chronickou ránu, kterou pacient marně léčil rok a půl, zahojil přípravek z brněnského Národního centra tkání a buněk po třech týdnech. Stalo se tak díky využití speciálně upravené tkáňe placenty, přípravek Amnioderm přitom vypadá v podstatě jako náplast. „Lékař ji sterilně aplikuje, provlhčí a poté ováže. Je to jednoduché a efektivní,“ popisuje vedoucí projektu Iveta Minaříková a vedoucí výzkumu Zdeněk Kořístek dodává: „Amatérské využití ale není z legislativního hlediska možné. Stále jde o biologický materiál, byť upravený.“

Celý rozhovor si můžete přečíst v elektronickém vydání deníku E15.

 

Rubriky
Média

O regenerativní medicíně – Host dne na PRAHA TV – MUDr. Zdeněk Kořístek

Regenerativní medicína se pokouší změnit směr chronických onemocnění a regenerovat ochablé nebo selhávající systémy orgánů. Poslechněte si MUDr. Zdeňka Kořístka z Národního centra tkání a buněk, který byl hostem Martina Severy v televizi PRAHATV.


Pořad můžete shlédnout v archivu PRAHATV.

Rubriky
Média

TASR: Bionáplasť z placenty pomáha pri hojení rán

Produkt vedci v Brne vyvíjali päť rokov a na konci roka 2017 spustili observačnú štúdiu 50 chronických rán u 45 pacientov v Česku a na Slovensku.

Bratislava 28. novembra (TASR) – Amniová membrána, najvnútornejší obal placenty, pomáha pri liečbe nehojacich sa rán, a tak predstavuje veľký pokrok v regeneratívnej medicíne. Uviedla to farmaceutka Ľudmila Kišeláková a ďalší odborníci v stredu v Bratislave.

Produkt vedci v Brne vyvíjali päť rokov a na konci roka 2017 spustili observačnú štúdiu 50 chronických rán u 45 pacientov v Česku a na Slovensku. „U 80 percent pacientov sa podarilo signifikantne zredukovať veľkosť rán, prípadne ich úplne uzavrieť,“ hovorí Kišeláková. Niektoré chronické rany pritom mali až 13 rokov. Na základe týchto klinických skúseností odborníci v Česku a na Slovensku odporúčajú amniovú membránu ako vhodný spôsob liečby diabetickej nohy. Je vhodná aj pri ďalších defektoch kože. Na Slovensku podľa Kišelákovej amniovú membránu na rany aplikujú, alebo sa na túto procedúru pripravujú dermatovenerologické, diabetologické a chirurgické pracoviská vo Svidníku, Levoči, Dolnom Kubíne, Ľubochni, Banskej Bystrici, Košiciach a Bratislave. Aplikáciu amniovej membrány zatiaľ poisťovne na Slovensku nepreplácajú.

Jednou z pacientok, ktorej nová metóda liečenia pomohla, je Soňa z Hlohovca. Tá s problémom chronickej rany žila 11 rokov. „Metóda je minimálne invazívna. Nič netreba rezať, membrána sa na ranu len položí, navlhčí a zakryje,“ hovorí Zdeněk Kořístek z Národného centra tkanív a buniek v Brne. Samotná procedúra trvá len niekoľko minút, ale to, či je aplikácia membrány v konkrétnom prípade vhodná, musí posúdiť lekár. Pacient napríklad nesmie mať žiadnu infekciu.

„Chronická rana je definovaná ako rana, ktorá sa nezahojí za šesť, prípadne osem týždňov,“ priblížil Kořístek. Často súvisí s cukrovkou, ale môžu to byť napríklad aj bercové vredy, dekubity a kožné vredy rôzneho pôvodu. Rana sa kontinuálne infikuje, bolí a dramaticky zhoršuje kvalitu života.


Text vyšel také na:

https://vysetrenie.zoznam.sk/cl/1000648/1755403/Novinka–ktora-lieci-bolestivy-chronicky-problem–Soni-z-Hlohovca-pomohla-po-11-rokoch-

https://najmama.aktuality.sk/clanok/270949/placenta-moze-pomoct-pri-hojeni-ran-ako-je-to-mozne-vysvetluju-odbornici/

https://www.dobrenoviny.sk/c/149183/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici

http://www.trnavadnes.com/sprava/29910/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici-

https://www.dnes24.sk/ceski-vedci-vyvinuli-novu-liecbu-chronickych-ran-pomohla-uz-aj-slovakom-316304

http://www.teraz.sk/slovensko/zdravie-membrana-z-placenty-pomaha-pr/364069-clanok.html

https://www.dnesky.sk/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici/

https://hlavne.sk/domace/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici/

https://www.24hod.sk/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici-cl635431.html

http://www.netky.sk/clanok/membrana-z-placenty-pomaha-pri-hojeni-ran-priblizili-odbornici

 

Rubriky
Zprávy

Čestné uznání Inženýrské akademie ČR za výsledky v R&D

Dne 21. listopadu bylo slavnostně uděleno čestné uznání Inženýrské akademie České republiky projektu TAČR TA04011345 s názvem „Cévní protézy o malém průměru osídlované endotelovými a kmenovými buňkami kostní dřeně v bioreaktoru“. Cílem projektu, jehož hlavním řešitelem bylo Národní centrum tkání a buněk, byl vývoj antitrombogenních biologických cévních náhrad na bázi decelularizovaných nosičů osídlených endotelovými a kmenovými buňkami. Tento projekt byl realizován ve spolupráci s Fyziologickým ústavem AV ČR a Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT. Na tento skvělý počin úspěšně navazuje náš další projekt, který řešíme ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Velké poděkování za dosažený výsledek a za ocenění patří celému týmu, který se za naše společnosti na projektu podílel. Jmenovitě jde zejména o Dr. Hrůzovou, Dr. Kořístka, I. Vidrmertovou, Ing. Koškovou a Ing. Koukalovou.


Rubriky
Média

Chronické rány a jejich léčba pomocí amniové membrány v Dobrém ránu České televize

Hostem pořadu Dobré ráno v České televizi byl MUDr. Zdeněk Kořístek, přední lékař Národního centra tkání a buněk. Diváci se během neformálních otázek moderátorů dozvěděli co je amniová membrána, jaké má vlastnosti, jak funguje, jakým způsobem se z placenty získává, na co všechno se využívá a kdy se začala využívat při léčbě chronických ran a dále také v čem je naše metoda unikátní, jaké typy chronických ran je možné léčit a jak dlouho léčba trvá.

Podívejte se na obě části vstupů na stránkách České televize: Dobré ráno – část 1 / Dobré ráno – část 2

Rubriky
Média

Nový zákon pro mrtvé cizince. Jejich orgány mohou zachránit v Česku desítky životů

Vláda se bude zabývat novelou zákona, která by zjednodušila odběr orgánů cizinců, kteří zemřou na území České republiky. Ministr zdravotnictví ji podporuje.

Praha – Je to drobná změna, která však může zachránit i dvě desítky lidských životů ročně. S tímto argumentem předložilo sedmnáct poslanců napříč sněmovnou vládě novelu zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů.

Jedním ze signatářů je poslanec za TOP 09 Vlastimil Válek. „Cílem je zjednodušit odběry orgánů u cizinců a narovnat tak prostředí mezi českými a zahraničními dárci. Všude v Evropě to funguje, u nás to nějak vypadlo z legislativy,“ uvedl pro Aktuálně.cz.

Podstatou změny je možnost, aby k odběru orgánů u zemřelého cizince stačil souhlas rodinných příslušníků a nebylo potřeba složitě shánět státní instituci, která v domovině mrtvého cizince případné dárce eviduje. V mnoha zemích navíc tyto instituce ani nejsou, a lékaři tak nemohou orgány odebrat.

V Česku je takovou organizací Koordinační středisko transplantací (KST). „Pokud u nás zemře Němec, tak se spojíme s partnerskou organizací v Německu. A když to legislativa umožní, můžeme orgány odebrat,“ uvedl ředitel KST Miloš Adamec.

Pokračování článku naleznete na stránkách aktualne.cz.

Rubriky
Zprávy

Národní centrum tkání a buněk na kongresu evropských tkáňových bank. Jedeme na čele pelotonu

Klíče k úspěchu, klíče k inovacím – bylo motto 27. Kongresu Evropské asociace tkáňových bank (EATB), kterého se zúčastnili i zástupci Národního centra tkání a buněk. Výroční setkání se letos uskutečnilo od 17. do 19. října ve francouzském Lille.

Smyslem kongresu je sdílení a výměna širokých zkušeností mezi zástupci evropských tkáňových bank a jejich vědeckými pracovníky. „V tomto směru jsme určitě bystře naslouchali, ale zároveň měli mnoho podnětů a zkušenosti z našich laboratoří,“ komentoval setkání Ing. Petr Koška, předseda představenstva Národního centra tkání a buněk. To zde představilo svůj vlastní program hojení chronických ran za pomocí lyofilizovaného transplantátu z lidské amniové membrány AMNIODERM, který vyvinulo, patentovalo a nyní aplikuje na českém, ale i zahraničním trhu. AMNIODERM výrazně usnadňuje a urychluje hojení, redukuje jizvení a ránu všeobecně zklidňuje a zmírňuje bolest.

Druhým tématem pak bylo představení širokého spektra služeb v oblasti transplantace kostních štěpů. Zde je bezesporu Národní centrum lídrem na českém trhu.

„Opět se potvrdilo, že Česká republika nijak nezaostává, ale naopak můžeme s hrdostí říci, že jedeme v čele pelotonu,“ dodal na závěr kongresu Petr Koška. Kongresu se zúčastnilo přibližně na 300 účastníků z Evropy, USA, ale také ze Saudské Arábie nebo z Indie.


Horní fotografie: zleva Jan Karkoška, Ludmila Kišeláková, Iveta Minaříková a Petr Koška ↑
Spodní fotografie: Představení programu hojení chronických ran za pomocí lyofilizovaného transplantátu z lidské amniové membrány AMNIODERM. ↓

Rubriky
Zprávy

Mezinárodní konference Cord Blood Connect v Miami vzdala hold průkopnicím v transplantacích pupečníkové krve

Mezinárodní konference Cord Blood Connect v Miami vzdala hold dvěma nejdůležitějším ženám, které se zasloužily o první transplantaci pupečníkové krve, tedy hematopoetických kmenových buněk pro pacienta s poruchou krvetvorby. Od této transplantace letos uběhlo již 30 let.

***
Eliane Gluckman, MD, PhD, členka Americké hematologické společnosti, významná osobnost v transplantacích pupečníkové krve. Uskutečnila první úspěšnou transplantaci a spolu s kolegou Halem Broxmeyerem úspěšně ukázala, že pupečníková krev může být použita jako zdroj hematopoetických kmenových buněk. Je zakládající členkou a bývalou předsedkyní Evropské skupiny transplantací kostní dřeně (European Group of Bone Marrow Transplantation). Je zakladatelkou a současnou prezidentkou EUROCORD, klinické výzkumné skupiny zaměřené na studii transplantace pupečníkové krve a inovativní terapie jak maligních, tak ne-maligních onemocnění. Výzkum Dr. Gluckman se nadále zaměřuje na transplantaci pupečníkové krve a vrozené selhání kostní dřeně.

Více: http://www.hematology.org/About/History/Legends/2062.aspx

Joanne Kurtzberg, Duke University – specialistka na transplantace kmenových buněk pupečníkové krve u dětí. Byla součástí týmu, který poprvé uskutečnil úspěšnou transplantaci pupečníkové krve. Více: https://www.dukehealth.org/find-doctors-physicians/joanne-kurtzberg-md

Popis k foto: Michal Zahradníček, zakladatel PrimeCell a Národního Centra Tkání a Buněk s Eliane Gluckman (vlevo) a s Joanne Kurtzberg (vpravo)