Rubriky
Média

ČT24: Stromální buňky pupečníku jako lék na COVID-19? Na otázky ČT24 odpovídal ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk v Brně

ČT24 − 22. března 2020 − Mohou být mezenchymální stromální buňky (hUCTMSC) využity pro léčbu pacientů v kritickém stavu s pneumonií způsobenou COVID-19? Na otázky České televize odpovídal MUDr. Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk.


Rubriky
Média

Z léku na revma se stává naděje pro boj s COVID-19. Laboratoře Michala Zahradníčka teď čekají na zelenou od státu

Jiří Svoboda, CzechCrunch − 30. března 2020 − Když před čtyřmi lety vědci v brněnském Národním centru tkání a buněk (NATIC) začali vyvíjet nový lék, který měl pomoci pacientům s revmatoidní artritidou nebo příjemcům transplantovaných orgánů, sotva mohli tušit, že nakonec budou pomáhat v boji se smrtícím koronavirem.

V laboratořích, které vlastní podnikatel a filantrop Michal Zahradníček, dokončili vědci výzkum tohoto léku zvaného Remescor v prosinci 2019. Uběhlo pár dní a uvědomili si, že jejich řešení může pomoci kriticky ohroženým pacientům bojujícím právě s nemocí COVID-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v těchto dnech posuzuje, jestli lék pustí do českých nemocnic.

„Je to obrovská náhoda. Máme připravené dávky pro desítky pacientů a věříme, že nám SÚKL výrobu povolí. Jsme připraveni i dále výrobu naškálovat, kdyby to bylo potřeba, a vyrábět lék pro 200 až 500 pacientů týdně,“ říká pro CzechCrunch Michal Zahradníček, majitel biotechnologické firmy PrimeCell, pod kterou Národní centrum tkání a buněk patří a kterou spoluvlastní s Ivem Kristenem a investiční skupinou Penta.

Na vývoji léku spolupracovali společně s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Ministerstvu zdravotnictví nabídli jeho využití zdarma. Ač to na první pohled není patrné, revmatoidní artritida, odmítnutí transplantátu a nový COVID-19 mohou mít jeden společný jmenovatel – a to sice zánět, který nemá na svědomí nic jiného než neúměrná reakce vlastního imunitního systému.

Důsledky těchto zánětů jsou různé. Zjednodušeně řečeno, v případě transplantovaného orgánu je to první známka toho, že nové tělo ho těžko přijímá, u revmatu následuje poškození kloubů. U pacientů s COVID-19 jsou zásadní záněty v plicích a právě dýchací soustava se tak stává nejpostiženější částí těla. Pokud jsou záněty velké, vedou k dalšímu poškození organismu a pacient může právě z tohoto důvodu zemřít.

Lidé ale mají různé úrovně revmatu, stejně tak nový orgán jejich těla úspěšně přijímají a nebo se z COVID-19 vyléčí. Jeden z důvodů je ten, že mají dostatečně silnou a vyváženou imunitu. Proto, aby lidské tělo nereagovalo málo, nebo naopak příliš hodně a samo sobě tak škodilo, jsou v těle i takzvané mezenchymální stromální buňky, které působí protizánětlivě.

Tělo si díky imunitě s virem poradí

Jenže lidé, kteří trpí těžkým průběhem revmatu, transplantace nebo COVID-19, mají těchto buněk kriticky málo. Řešení Zahradníčkova týmu spočívá v bioreaktoru, který dokáže buňky mnohonásobně rozmnožit a následně se v laboratoři vyrobí Remescor. Plán je takový, že lékaři buňky následně podají pacientovi a jeho imunitní systém by měl získat dostatečnou sílu na to, aby se s virem sám vypořádal.

„Remescor necílí na vir samotný, ale umožní normalizovat imunitní odpověď. Díky posílené imunitě si již organismus poradí s virem sám. Navíc mezenchymalní stromální buňky mají i protizánětlivé účinky,“ vysvětluje Zahradníček podstatu léku. Svým zaměřením na imunitu se zásadně liší od léků na koronavirus, které se aktuálně testují ve světě. Většina z nich totiž cílí přímo na vir a snaží se ho zničit.

Do této skupiny patří i Remdesivir, který vyvíjí vědci americké společnosti Gilead Sciences v čele s českým virologem Tomášem Cihlářem. Jeho lék SÚKL schválil pro experimentální užití a je testován na prvních pacientech v Česku. Jak píše iRozhlas, jednomu z testovaných pacientů se zlepšil stav, zatím ale s jistotou nelze určit, zda za to skutečně může Remdesivir.

Zahradníček, který se do biotechnologického byznysu pustil po dřívějším prodeji svých firem s výpočetní technikou a softwarem za stovky milionů korun, každopádně tvrdí, že s ohledem na možné mutování viru není Remdesivir a jemu podobné léky nejlepším řešením. Jak ukazují genetická data MIT Technology Review, jeho obavy se naplňují a v současnosti lze mluvit nejméně o třech výrazných genetických větvích koronaviru.

Brzy snad i na evropské úrovni

„Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčiva na bázi mezenchymalních stromálních buněk mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ říká Zdeněk Kořístek, vedoucí výzkumného týmu mezenchymalních stromálních buněk v NATIC.

„Doposud nezaznamenali žádnou neúspěšnou aplikaci ani nežádoucí účinky,“ dodává k tomu Zahradníček s tím, že lék působí zhruba jeden až tři dny po aplikaci.

Národní centrum tkání a buněk podalo žádost na SÚKL už v pondělí 23. března. Regulátor ji může podle Zahradníčka schválit v řádu dnů, ale zákonná lhůta je až 90 dní. Důvodem je nutnost prostudovat více než 100 stránek odborné dokumentace a následně i provést inspekci na místě výroby.

Centrum se také bude pokoušet o uznání léku k testování na celoevropské úrovni. „Budeme podávat žádost na Evropskou lékovou agenturu, a to v rámci fast track schvalování,“ říká Zahradníček. Zatímco v Číně, USA i Spojených státech se léky na podobné bázi testují, v Evropě je NATIC jednou z mála institucí, která připravuje mezenchymální stromální buňky pro budoucí použití v klinické medicíně.

Rubriky
Zprávy

Národní centrum tkání a buněk vyvíjí léčivý přípravek, který lze využít při léčbě pacientů s těžkým poškozením plic, způsobeným COVID-19

Michal Zahradníček, zakladatel Národního centra tkání a buněk dnes nabídl, že v případě potřeby věnuje státu potřebné množství účinné látky pro boj s COVID-19 v hodnotě sto miliónů Kč.

Ústřední krizový štáb a Ministerstvo zdravotnictví obdržely dnes dopis s informacemi o stavu výzkumu léčivého přípravku na bázi UCB MSCs (Mesenchymal stromal cells) a možnosti jeho využití u nejvíce postižených pacientů v kritickém stavu, způsobených COVID-19. Tento dopis naleznete v příloze.

Národní centrum tkání buněk je připraveno v případě zájmu státu dodat ihned dávky pro několik pacientů, kteří by byli v kritickém stavu s akutním průběhem onemocnění dýchacích cest. Specificky se jedná o akutní respirační distress syndrom (ARDS), způsobený virem COVID-19.

„Buňky, které máme již nyní připraveny k použití, jsou uloženy v kryoskladu našich laboratoří v Brně, a byly charakterizované v rámci validačních studií. V průběhu dvou týdnů můžeme znásobit jejich objem pro další pacienty,“ uvedl MUDr. Serhiy Forostyak, Ph.D., ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk.

„Principiálně musíme být ke všem překvapivým výsledkům léčby a uzdravení značně rezervovaní, ale o pozitivním přínosu mezenchymálních stromálních buněk u zánětlivého postižení plic nebo u plicní nezralosti už víme mnoho. Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčivé přípravky na bázi UCB MSC mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ řekl MUDr. Zdeněk Kořístek, výzkumný pracovník Národního centra tkání a buněk.

Více o léčbě a výsledcích naleznete třeba zde:

http://www.aginganddisease.org/EN/10.14336/AD.2020.0228

https://www.nature.com/articles/d42473-020-00080-5

https://smallcaps.com.au/mesoblast-trial-anti-inflammatory-infusions-covid-19-respiratory-distress/;

https://bioinst.com/en/covid-19-mesenchymal-stem-cells-effective-against-sars-cov-2/

https://clinicaltrials.gov/ct2/results?term=stem+cells&cond=Corona+Virus+Infection&draw=2

Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila koronavirus (aka COVID-19) za „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“. Vzhledem k tomu, že počet případů stále roste a v současné době není k dispozici žádná vakcína nebo specifická antivirová léčba, je nyní prioritou nalezení bezpečného a účinného terapeutického přístupu k léčbě pacientů infikovaných virem. Globálně je zkoumána řada terapií, mezi něž patří vývoj antivirotik, imunoterapie a buněčné terapie a samozřejmě účinných vakcín.

Na poli antivirotik je nejdále terapie doposud neschváleným lékem Remdesivir, kde by mohla být již květnu ukončena klinická studie na velkém vzorku pacientů (400). Slibné výsledky oznámil tým izraelských vědců z Galilejského výzkumného ústavu.

Rubriky
Zprávy

Studie prokazuje vysokou úspěšnost hojení biologickými náplastmi Amnioderm

V Pardubicích se ve dnech 23.-24. 1. 2020 uskutečnil XVIII. celostátní kongres České společnosti pro léčbu rány, jehož ústředním tématem byla spolupráce mezi obory starajícími se o chronické rány a defekty. Velká míra pozornosti byla zároveň věnována i vysoce specializované problematice nových materiálů a prvním zkušenostem s jejich terapeutickým využitím. V této kategorii dominují výrobky z amniové membrány, které jsou pacientům k dispozici již třetím rokem ve formě biologických náplastí. „Výsledky jsou pro pacienty opravdu povzbudivé. Vidíme zrychlení hojení, epitelizaci, granulaci a mizí bolest,“ upozorňuje Mgr. Iveta Minaříková, která stála u zrodu náplastí.

Průběžné výsledky multicentrické studie aplikace Amniodermu za prvních 12 měsíců představila na kongresu doc. Mgr. Kateřina Jirsová, Ph.D. z Banky ostatních tkání FN Motol.

Do této studie bylo přijato 15 pacientů s průměrným věkem 64,8 let s celkem 22 defekty, které se nehojily více, než 6 týdnů. Hlavním cílem bylo pozorování efektu aplikace Amniodermu ve srovnání se standardní léčbou. Průměrná doba léčby defektů před zařazením pacienta do studie byla 70 týdnů a průměrná velikost defektu před první aplikací byla 30 cm čtverečních. Výsledky potvrdily již předchozí zkušenosti: 6 pacientů (10 defektů) dosáhlo úplné zhojení, 9 defektů vykázalo pozitivní vývoj s dobrou prognózou úplného zhojení a pouze 3 defekty (2 pacienti) vykázaly nízkou tendenci k hojení (méně než 25 % defektu). Stupeň bolesti se výrazně snížil u všech pacientů po 1. až 5. týdnu aplikace. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky ani recidivy zhojených defektů.

Na kongresu, kterého se zúčastnilo 1200 hostů, cca 50 přednášejících, zaznělo více než 60 přednášek se zaměřením na dekubity, chronické rány, e-learing nebo třeba správného využití podtlakové léčby – viz program kongresu. Značná část programu byla věnována prevenci a léčbě syndromu diabetické nohy, včetně ekonomické zátěže pro zdravotnictví (na modelu chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice). Samostatné sekce tvořily přednášky specializovaných sester, zaměřené na nehojící se rány z pohledu pacienta, význam chirurgického debridementu v podiatrii, kvalitu života pacientů s vředy diabetické nohy a další.

Rubriky
Zprávy

Bioimplantát z tkáně pupečníku dokáže regenerovat srdce po infarktu myokardu

Srdce 70 letého muže, který utrpěl infarkt myokardu, začalo regenerovat poté, co jako první na světě obdržel unikátní bioimplantát navržený výzkumnými skupinami z Německa a Katalánska. Regenerace srdce byla potvrzena zobrazením magnetickou rezonancí.


Muž nosí od května 2019 na srdci postiženým infarktem náplast, vyrobenou ze dvou darovaných tkání: perikardu (membrána obklopující srdce) a želatinového materiálu naplněného mezenchymálními kmenovými buňkami tkáně pupečníku (pozn. což je část pupeční šňůry).

Aby byla náplast dostatečně flexibilní, z darovaných perikardů jsou odstraněny buňky. Tím se získá porézní a dostatečně silná membrána, do které lze zavádět buňky tkáně pupečníku. Výsledný bioimplantát má rozměry 4 × 4 cm.


Bioimplantát vyvinutý výzkumnou skupinou Malalties Cor del Trias a Banc de Sang i Teixits měří 4×4 centimetry.


Velikou výhodou této technologie je, že náplast může být vyhotovena již za 6 hodin a ihned může být využita k léčbě pacientů. Mezenchymální kmenové buňky z náplasti, která drží na srdci, migrují do srdeční tkáně, aniž by putovaly na jiná místa v lidském těle, což se dělo u jiných pokusů, kdy byly kmenové buňky aplikovány přímo bez použití náplasti do srdečního svalu. Je skvělé, že s náplasťovým systémem kmenové buňky z tkáně pupečníku v srdci zůstávají: „Magnetická rezonance provedená tři měsíce po operaci ukázala, že jizva na srdci poklesla o 10 %,“ říká kardiolog Toni Bayés, zodpovědný za kardiologický výzkumný tým z katalánského Can Ruti.

Povolení k aplikaci bioimplantátu od španělské agentury pro léčivé přípravky bylo získáno v prosinci 2018 a první léčba byla uskutečněna v květnu 2019. Lékaři i výzkumníci doufají, že se brzy uskuteční druhý pokus. Fáze testování bezpečnosti bude ověřena u dalších osmi pacientů. „Dalším krokem bude dokázat, že léčba je efektivní, že pacienti žijí déle, s menším počtem hospitalizací a lepší kvalitou života. To bude vyžadovat dalších sto účastníků a v několika nemocničních centrech,“ vysvětluje Toni Bayés.

Kardiolog Toni Bayés věří, že tento objev bude jeden z velkých revolučních objevů, které ovlivní nejen léčbu srdečních chorob. „Můžeme dát buňky tam, kde jsou potřeba,“ říká.

Biomplantát dostal název PeriCord díky svým dvěma původům – perikardu a šňůře pupeční šňůry (anglicky „cord“). Kromě základní regenerační funkce má implantát výhodu, že nevyžaduje imunosupresi, jako je tomu u transplantace. „Náplasti mají také určité protizánětlivé vlastnosti a neucpávají se krevními sraženinami, jak se někdy stává u umělých protéz,“ vysvětluje Toni Bayés.




Zpracováno a převzato z:

https://www.lavanguardia.com/vida/20191203/472030440243/corazon-infarto-regeneracion-caso-bioimplante-parche.html

https://bio-cord.es/noticias/corazon-infarto-regerar-bioimplante-celulas-cordon-umbilical/

Rubriky
Zprávy

O placentě a jejím využití po porodu diskutovala v pořadu Sama doma Iveta Minaříková

Placenta a její využití po porodu miminka byla jedním z témat divácky oblíbeného pořadu České televize Sama doma. Hostem pořadu byla vedoucí projektu amniových membrán Mgr. Iveta Minaříková, která stojí za vývojem biologických náplastí AMNIODERM®.

Ukazuje se totiž, že placenta a zejména pak její vnitřní obal, má díky cytokinům a růstovým faktorům vynikající schopnost podporovat hojení a uzavírání či zacelování ran. Využívá se proto v oftalmologii ale také například v chirurgii, kde dokáže zejména u diabetických pacientů pomoci ukončit trápení s ránou, která se dlouho nehojí. Bohužel většina perinatálních tkání včetně placenty, končí většinou jako biologický odpad.

Co je vlastně placenta, k čemu je dobrá, jaké má funkce a hlavně jaké může být její následné využití i po porodu? Podívejte se na celou pasáž, věnovanou využití placenty.

Součástí pořadu byl také chat (online diskuse) s diváky, kteří mohli pokládat své dotazy. Jedna skupina otázek se týkala toho, jak je možné placentu po porodu využít, zda jsou vhodné různé koktejly, tabletky apod. Druhá skupina se pak zaměřovala na využití všech perinatálních tkání a uchování pupečníkové krve nebo tkáně pupečníku. Pokud vás zajímají všechny otázky a odpovědi, podívejte se na archiv celého chatu s Ivetou Minaříkovou.

 

Rubriky
Zprávy

Světový den pupečníkové krve připomene stovkám milionů lidí význam uchování perinatálních tkání

(Brno, Praha, Ostrava, Zlín, Galanta, Dunajská Streda – 15.  listopadu) Podle údajů organizace Save the Cord Foundation bude mít letošní Světový den pupečníkové krve skutečně globální rozměr. Do mezinárodního projektu edukace o tom, jaký má smysl uchovávat pupečníkovou krev, jaká onemocnění se pomocí ní léčí a jaké nemoci jsou předmětem klinických studií, se zapojilo už 50 bank pupečníkové krve po celém světě (číslo se stále aktualizuje).

Světový den pupečníkové krve vyhlásila v roce 2017 organizace Save the Cord Foundation v americké Arizoně. Smyslem vzniku světového dne je vytvoření jedinečné příležitost k tomu, aby se budoucí nebo stávající rodiče a zdravotničtí pracovníci seznámili s aktuálními poznatky z oblasti využití pupečníkové krve. 

Mezi aktivně zapojenými účastníky najdeme banky pupečníkové krve v Číně, Indii, Hong Kongu, Spojených státech, Argentině, Kanadě, Velké Británii, Holandsku, České republice, na Slovensku nebo v Izraeli. Díky globálnímu propojení se tak osloví stovky miliónů lidí prostřednictvím sociálních sítí, na živých streamech, pomocí webinářů, emailů, ale také přímo v ulicích, v porodnicích nebo kulturních zařízeních. Organizují se také dny otevřených dveří v laboratořích bank a kryoskladech, přednášky a diskuse se studenty, rodiči a zdravotnickými profesionály.

Aktuální přehled o zapojených organizacích najdete na stránkách organizátora:

https://www.worldcordbloodday.org/local-educational-events-wcbd.html



V České republice probíhají celý týden od 11. do 15. listopadu setkání v porodnicích v Brně, Ostravě, Praze a Zlíně, na Slovensku pak v porodnicích v Galantě a Dunajské Stredě. „Světový den si záměrně připomínáme v porodnicích, které jsou dlouhodobě lídry v počtu odběrů perinatálních tkání (pupečníková krev a tkáň pupečníku),“ říká manažer Rodinné banky perinatálních a mesenchymálních buněk Rudolf Horák. Podle údajů banky stoupl meziročně počet odběrů v České republice o 160 %, na Slovensku pak dokonce o 207 %.

Porodnice už dávno nejsou pouze místem, kde se narodí miminko, ale přináší důležitý servis a péči dlouho před porodem. Věnují se komplexní přípravě budoucí maminky během plánovaných vyšetření nebo v předporodních kurzech, které se konají právě na půdě porodnic. I během nich se maminky dozvídají o odběrech pupečníkové krve a významu uchování perinatálních tkání.

Samotné odběry jsou potom prováděné na vysoké profesionální úrovni a splňují nejvyšší kritéria na objem odebrané krve a mikrobiologickou kvalitu transplantátů.

Více než 35 tisíc transplantací pupečníkové krve

První transplantace pupečníkové krve byla poprvé úspěšně uskutečněna ve Francii v roce 1988. Francouzský tým pod vedením dr. Eliane Gluckman provedl jako první na světě transplantaci pupečníkové krve na záchranu chlapce trpícího Fanconiho anémií. Od té doby bylo na celém světě provedeno více než 35 tisíc transplantací pupečníkové krve.

Dnes se kmenové buňky pupečníkové krve používají k léčbě více než 85 život ohrožujících chorob, včetně srpkovité anémie, lymfomu a leukémie. Výzkum pupečníkové krve naznačuje také velký příslib v regenerativní medicíně pro potenciální léčbu autismu, mozkové obrny, traumatického poškození mozku, cukrovky, mrtvice, poranění míchy a mnoha dalších onemocnění. Bohužel je stále při většině porodů pupečníková krev vyhazována jako lékařský odpad.



V perinatálních tkáních je obrovská budoucnost a právem jsou považované za „biologickou pojistku rodiny“. Výsledky mnoha vědeckých studií nás ujišťují, že buňky pupečníkové krve a tkáně pupečníku sehrají v budoucnosti zásadní roli v léčbě celé řady imunologických, degenerativních, endokrinních, hematologických a metabolických onemocnění a budou také v budoucnosti přispívat k regeneraci a obnově poškozených či zestárlých tkání a orgánů.

Svým rozhodnutím při porodu, mohou maminky přesunout biologicky cenné perinatální tkáně z kategorie biologického odpadu, do kategorie cenného biologického materiálu. Získají tím ty nejhodnotnější buňky na potencionální léčbu svého dítěte, jeho sourozenců a případně pro celou rodinu.

Týden pupečníkové krve – velký průzkum

Jako oficiální účastník Světového dne pupečníkové krve 2019 bude Rodinná banka perinatálních a mesenchymálních buněk hrát důležitou roli při zlepšování vzdělávání a povědomí o pupečníkové krvi. Zveme vás, abyste se k nám připojili:

V České republice v Praze, Brně a Ostravě a na Slovensku v Dunajské Stredě a v Galantě budou naši tazatelé seznamovat maminky v porodnicích s problematikou uchování pupečníkové krve a zjišťovat jaké mají povědomí o perinatálních tkáních a jejich terapeutickém potenciálu. Dotazování proběhne formou kvantitativního šetření a s výsledky poté seznámíme veřejnost.

Další informace naleznete zde: https://www.cekammiminko.cz/svetovy-den/

# # #



Světový den pupečníkové krve 2019 je oficiálně sponzorován společností Quick Specialized Healthcare Logistics, uznávaným lídrem v oblasti lékařské přepravy a logistiky. Dalšími partnery jsou pak sdružení Cord Blood Association, Be the Match (NMDP), Světová asociace dárců kostní dřeně (WMDA-Netcord), AABB a FACT.

Navštivte stránku www.WorldCordBloodDay.org a zjistěte, jak se můžete účastnit online nebo v rámci svého okolí. Připojte se k nám na sociálních sítích pomocí hashtagů: #WCBD19 #WorldCordBloodDay

Světový den pupečníkové krve je bezplatná akce přístupná veřejnosti.

_________________________________

O zakladateli a Světového dne pupečníkové krve: Save the Cord Foundation (nezisková organizace 501c3) byla zřízena za účelem podpory edukace o pupečníkové krvi. Nadace poskytuje rodičům, zdravotnickým pracovníkům a veřejnosti nekomerční informace o metodách uchování pupečníkové krve, jakož i o současných aplikacích využívajících pupečníkovou krev a nejnovější výzkum. Více se dozvíte na www.SaveTheCordFoundation.org.

O oficiálním sponzorovi Světového dne pupečníkové krve 2019: Quick Specialized Healthcare Logistics : Quick je důvěryhodným lídrem v logistice, který slouží komunitě v oblasti zdravotnictví a vědy o životě více než 37 let. Rychle a bezpečně transportuje lidské orgány a tkáně k transplantaci nebo výzkumu, krev, krevní produkty, pupečníkovou krev nebo kostní dřeň. Speciálně vyškolení odborníci společnosti Quick pracují s nemocnicemi, laboratořemi, krevními bankami a zdravotnickými zpracovatelskými středisky a využívají nejbezpečnější cesty k zajištění integrity, regulace teploty a úschovy během přepravního procesu. Více se dozvíte na www.quickhealthcare.aero.

Rubriky
Zprávy

Ján Karkoška, spíkr na konferenci Global Bio 2019

Současné trendy v regulaci lidských tkání a způsobilosti dárců.

MFDS (korejská autorita pro regulaci léčiv a tkání) pozvala zástupce Národního centra tkání a buněk Jána Karkošku, aby jako host MFDS přednesl na mezinárodní konferenci Global Bio Conference 2019 v Seoulu přednášku na téma Současné trendy v regulaci lidských tkání a způsobilosti dárců.

Konference proběhla od 24. do 28. června 2019 a během čtyř dnů se jí zúčastnilo přibližně 5 500 lidí. Prostřednictvím prezentací vnitrostátních regulačních orgánů a odborníků poskytla účastníkům velkou příležitost seznámit se s globálními biofarmaceutickými trendy, nejnovějšími vývojovými a regulačními informacemi a situací na světovém trhu.

Rubriky
Zprávy

Frejkovy dny 2019

Tým tkáňových transplantátů ve složení Denisa Dvořáčková, Nikola Pjaterová a Filip Izsóf se aktivně zúčastnili kongresu Frejkovy dny v Brně. Přednášky našich odborníků byly zaměřeny na odběry muskuloskeletálních tkání z kadaverózních dárců, na přípravu měkkotkáňových štěpů pro ortopedické operace a na přípravu kortiko-spongiózních štěpů pro ortopedické operace.

Rubriky
Média

Radioporadna: V léčbě jakých onemocnění se využívá pupečníková krev a placenta?

O léčbě nehojících se ran, regenerativní medicíně a perinatálních tkáních hovořila v radioporadně Českého rozhlasu Mgr. Iveta Minaříková.


Celou radioporadnu s Mgr. Ivetou Minaříkovou si můžete poslechnout v audioarchivu Českého rozhlasu: