Rubriky
Zprávy

NCTB členem Evropské asociace tkáňových bank (EATCB)

NCTB bylo opětovně schváleno členství v EATCB ve formě „Associate Member“. Kromě Odpovědné osoby tkáňového zařízení a Vedoucího úseku tkáňových transplantátů jsou v EATCB zapsáni ještě další 3 kolegové.
Členství v EATCB potvrzuje vysokou úroveň veškeré práce, která se v NCTB odvádí a je skvělou vizitkou. Děkujeme našemu týmu, který nám umožnil být tkáňovou bankou minimálně evropské úrovně.

Rubriky
Inovace Zprávy

Vývoj nových transplantátů pro stomatochirurgii ukončen. První pacienti je dostanou na míru vyrobené již v lednu

Specialisté na tkáňové inženýrství z NATIC, společně s několika předními stomatology, dokončili vývoj kostních bloků pro stomatochirurgii. Kostní bloky kortikální, spongiózní či kortikospongiózní, jsou od ledna používány pro úpravu vlastní kostní tkáně před nebo v průběhu implantace (augmentace) čelisti.

Rozhodujícím kritériem pro náhradu zubů implantáty je dostatečné množství kosti, která bude implantát obklopovat. Po ztrátě zubu čelistní kost vždy atrofuje. Využití kostních bloků je indikováno pro případy, kdy pacientovi chybí větší množství kostní hmoty. Při této metodě se používá nejkvalitnější augmentační materiál – kostní blok.

NATIC připravil dvě verze transplantátu dle požadavků lékařů, a to jak ve formě zmrazených produktů, tak i lyofilizované. Velikost kostního bloku závisí vždy na potřebě konkrétního pacienta, produkt je připravován tedy každému pacientovi na míru.

Rubriky
Inovace Zprávy

AmnioDisc: Zcela unikátní transplantát z laboratoří NATIC pro oftalmologii

Tkáňový experti NATIC dokončili několikaletý vývoj a představili zcela unikátní transplantát AmnioDisc® pro oftalmologii. Pro lékaře je user friendly a využijí jej v léčbě tak závažných onemocnění, jako jsou korneální eroze, neurotrofické ulcerace, bulózní keratopatie, akutní chemické/tepelné popáleniny oka, nehojící se epiteliální defekty, stavy spojené se syndromem suchého oka a pro léčbu postinfekční keratitidy. Lze jej využít také pro léčbu myringoplastiky, ošetření epistaxe či využít na jiné drobné chirurgické výkony. Využívat jej budou oční kliniky nejen fakultních nemocnic, ale velká privátní oční centra, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie.

Patent na AmnioDisc® byl již zaslán patentovému úřadu. AmnioDisc® je kromě standardních průměrů dodáván také taylor made v rozličných velikostech, podle potřeb lékařů a jejich pacientů.

Rubriky
Zprávy

Pravidelné setkání soudních lékařů a patologů s pracovníky oddělení tkáňových transplantátů NCTB

V termínu 22.-23.10.2021 se v Brně uskutečnil již IV. Ročník Setkání soudních lékařů a patologů spolupracujících na odběrech tkáňových transplantátů. V rámci páteční odborné části zaznělo široké spektrum přednášek a odborných sdělení, která byla tematicky zaměřena zejména na problematiku odběru tkání z kadaverózních dárců, výsledky odběrové aktivity v minulých letech a hledání společné cesty, jak nadále zajistit transplantáty pro zdravotnická zařízení, respektive pacienty v celé České Republice v té nejvyšší kvalitě.
Velmi zajímavým příspěvkem byla také přednáška lékařského týmu Kliniky ortopedie fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně na téma použití kostních transplantátů u pacientů s nádorovým onemocněním dlouhých kostí. Prezentované kazuistiky ukázaly v daném odvětví smysluplnost naší činnosti a byly všem účastníkům emočně silnou zpětnou vazbou.

Rubriky
Zprávy

Vizionáři 2020 – Biologické cévní náhrady/Národní centrum tkání a buněk

Sdružení CzechInno ve spolupráci s partnery vyhlásilo v posledním lednovém týdnu vítěze projektu Vizionáři 2020 a ocenilo nejzajímavější inovativní počiny v českém podnikání s významným společenským, technologickým a ekonomickým přínosem. Jedním ze čtyř vizionářů se stalo Národní centrum tkání a buněk díky vývoji a výrobě Antitrombogenních biologických cévních náhrad na bázi decelularizovaných nosičů dále osídlených endotelovými a kmenovými buňkami a jejich technologickému a společenskému přínosu pro oblast medicíny a transplantologie.

V odborné porotě projektu Vizionáři jsou zastoupeny organizace se zaměřením na dlouhodobou podporu inovací v podnikání a aplikovaném výzkumu jako Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Technologická agentura ČR, Úřad průmyslového vlastnictví ČR, Česká exportní banka, Český statistický úřad, Technologické centrum Akademie věd ČR, Akademie věd ČR, Asociace inovačního podnikání ČR, Asociace výzkumných organizací ČR, sdružení CzechInno a zástupci hlavních odborných partnerů projektu – Komerční banky a Českých Radiokomunikací.

Cílem soutěže Vizionáři, která letos oslavila svůj jubilejní 10. ročník, je oceňovat české firmy, podnikatele a výzkumné organizace – autory inovativních produktů, výrobků, postupů či služeb. Účelem je mobilizovat inovační potenciál tuzemských podniků a organizací a napomoci úspěšnému uvedení inovativních nápadů do podnikatelské praxe.

Ročník 2020 byl specifický akcentem na řešení důsledků covidové krize. Oceněny byly inovace, které byly vyvinuty a na trh uvedeny „covidu navzdory“ a nebo naopak „právě kvůli covidu“. Titul Vizionář 2020 získaly čtyři subjekty, svá čestná uznání udělila porota devíti inovativním počinům. Oceněny byly také dvě Osobnosti projektu Vizionáři 2020.

Další informace: https://www.businessinfo.cz/clanky/vizionari-2020-vavriny-sbiraly-inovativni-projekty-ceskych-firem/

Rubriky
Média

ČT24: Stromální buňky pupečníku jako lék na COVID-19? Na otázky ČT24 odpovídal ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk v Brně

ČT24 − 22. března 2020 − Mohou být mezenchymální stromální buňky (hUCTMSC) využity pro léčbu pacientů v kritickém stavu s pneumonií způsobenou COVID-19? Na otázky České televize odpovídal MUDr. Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk.


Rubriky
Inovace Média

Z léku na revma se stává naděje pro boj s COVID-19. Laboratoře Michala Zahradníčka teď čekají na zelenou od státu

Jiří Svoboda, CzechCrunch − 30. března 2020 − Když před čtyřmi lety vědci v brněnském Národním centru tkání a buněk (NATIC) začali vyvíjet nový lék, který měl pomoci pacientům s revmatoidní artritidou nebo příjemcům transplantovaných orgánů, sotva mohli tušit, že nakonec budou pomáhat v boji se smrtícím koronavirem.

V laboratořích, které vlastní podnikatel a filantrop Michal Zahradníček, dokončili vědci výzkum tohoto léku zvaného Remescor v prosinci 2019. Uběhlo pár dní a uvědomili si, že jejich řešení může pomoci kriticky ohroženým pacientům bojujícím právě s nemocí COVID-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v těchto dnech posuzuje, jestli lék pustí do českých nemocnic.

„Je to obrovská náhoda. Máme připravené dávky pro desítky pacientů a věříme, že nám SÚKL výrobu povolí. Jsme připraveni i dále výrobu naškálovat, kdyby to bylo potřeba, a vyrábět lék pro 200 až 500 pacientů týdně,“ říká pro CzechCrunch Michal Zahradníček, majitel biotechnologické firmy PrimeCell, pod kterou Národní centrum tkání a buněk patří a kterou spoluvlastní s Ivem Kristenem a investiční skupinou Penta.

Na vývoji léku spolupracovali společně s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Ministerstvu zdravotnictví nabídli jeho využití zdarma. Ač to na první pohled není patrné, revmatoidní artritida, odmítnutí transplantátu a nový COVID-19 mohou mít jeden společný jmenovatel – a to sice zánět, který nemá na svědomí nic jiného než neúměrná reakce vlastního imunitního systému.

Důsledky těchto zánětů jsou různé. Zjednodušeně řečeno, v případě transplantovaného orgánu je to první známka toho, že nové tělo ho těžko přijímá, u revmatu následuje poškození kloubů. U pacientů s COVID-19 jsou zásadní záněty v plicích a právě dýchací soustava se tak stává nejpostiženější částí těla. Pokud jsou záněty velké, vedou k dalšímu poškození organismu a pacient může právě z tohoto důvodu zemřít.

Lidé ale mají různé úrovně revmatu, stejně tak nový orgán jejich těla úspěšně přijímají a nebo se z COVID-19 vyléčí. Jeden z důvodů je ten, že mají dostatečně silnou a vyváženou imunitu. Proto, aby lidské tělo nereagovalo málo, nebo naopak příliš hodně a samo sobě tak škodilo, jsou v těle i takzvané mezenchymální stromální buňky, které působí protizánětlivě.

Tělo si díky imunitě s virem poradí

Jenže lidé, kteří trpí těžkým průběhem revmatu, transplantace nebo COVID-19, mají těchto buněk kriticky málo. Řešení Zahradníčkova týmu spočívá v bioreaktoru, který dokáže buňky mnohonásobně rozmnožit a následně se v laboratoři vyrobí Remescor. Plán je takový, že lékaři buňky následně podají pacientovi a jeho imunitní systém by měl získat dostatečnou sílu na to, aby se s virem sám vypořádal.

„Remescor necílí na vir samotný, ale umožní normalizovat imunitní odpověď. Díky posílené imunitě si již organismus poradí s virem sám. Navíc mezenchymalní stromální buňky mají i protizánětlivé účinky,“ vysvětluje Zahradníček podstatu léku. Svým zaměřením na imunitu se zásadně liší od léků na koronavirus, které se aktuálně testují ve světě. Většina z nich totiž cílí přímo na vir a snaží se ho zničit.

Do této skupiny patří i Remdesivir, který vyvíjí vědci americké společnosti Gilead Sciences v čele s českým virologem Tomášem Cihlářem. Jeho lék SÚKL schválil pro experimentální užití a je testován na prvních pacientech v Česku. Jak píše iRozhlas, jednomu z testovaných pacientů se zlepšil stav, zatím ale s jistotou nelze určit, zda za to skutečně může Remdesivir.

Zahradníček, který se do biotechnologického byznysu pustil po dřívějším prodeji svých firem s výpočetní technikou a softwarem za stovky milionů korun, každopádně tvrdí, že s ohledem na možné mutování viru není Remdesivir a jemu podobné léky nejlepším řešením. Jak ukazují genetická data MIT Technology Review, jeho obavy se naplňují a v současnosti lze mluvit nejméně o třech výrazných genetických větvích koronaviru.

Brzy snad i na evropské úrovni

„Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčiva na bázi mezenchymalních stromálních buněk mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ říká Zdeněk Kořístek, vedoucí výzkumného týmu mezenchymalních stromálních buněk v NATIC.

„Doposud nezaznamenali žádnou neúspěšnou aplikaci ani nežádoucí účinky,“ dodává k tomu Zahradníček s tím, že lék působí zhruba jeden až tři dny po aplikaci.

Národní centrum tkání a buněk podalo žádost na SÚKL už v pondělí 23. března. Regulátor ji může podle Zahradníčka schválit v řádu dnů, ale zákonná lhůta je až 90 dní. Důvodem je nutnost prostudovat více než 100 stránek odborné dokumentace a následně i provést inspekci na místě výroby.

Centrum se také bude pokoušet o uznání léku k testování na celoevropské úrovni. „Budeme podávat žádost na Evropskou lékovou agenturu, a to v rámci fast track schvalování,“ říká Zahradníček. Zatímco v Číně, USA i Spojených státech se léky na podobné bázi testují, v Evropě je NATIC jednou z mála institucí, která připravuje mezenchymální stromální buňky pro budoucí použití v klinické medicíně.

Rubriky
Zprávy

Národní centrum tkání a buněk vyvíjí léčivý přípravek, který lze využít při léčbě pacientů s těžkým poškozením plic, způsobeným COVID-19

Michal Zahradníček, zakladatel Národního centra tkání a buněk dnes nabídl, že v případě potřeby věnuje státu potřebné množství účinné látky pro boj s COVID-19 v hodnotě sto miliónů Kč.

Ústřední krizový štáb a Ministerstvo zdravotnictví obdržely dnes dopis s informacemi o stavu výzkumu léčivého přípravku na bázi UCB MSCs (Mesenchymal stromal cells) a možnosti jeho využití u nejvíce postižených pacientů v kritickém stavu, způsobených COVID-19. Tento dopis naleznete v příloze.

Národní centrum tkání buněk je připraveno v případě zájmu státu dodat ihned dávky pro několik pacientů, kteří by byli v kritickém stavu s akutním průběhem onemocnění dýchacích cest. Specificky se jedná o akutní respirační distress syndrom (ARDS), způsobený virem COVID-19.

„Buňky, které máme již nyní připraveny k použití, jsou uloženy v kryoskladu našich laboratoří v Brně, a byly charakterizované v rámci validačních studií. V průběhu dvou týdnů můžeme znásobit jejich objem pro další pacienty,“ uvedl MUDr. Serhiy Forostyak, Ph.D., ředitel výzkumu Národního centra tkání a buněk.

„Principiálně musíme být ke všem překvapivým výsledkům léčby a uzdravení značně rezervovaní, ale o pozitivním přínosu mezenchymálních stromálních buněk u zánětlivého postižení plic nebo u plicní nezralosti už víme mnoho. Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčivé přípravky na bázi UCB MSC mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně,“ řekl MUDr. Zdeněk Kořístek, výzkumný pracovník Národního centra tkání a buněk.

Více o léčbě a výsledcích naleznete třeba zde:

http://www.aginganddisease.org/EN/10.14336/AD.2020.0228

https://www.nature.com/articles/d42473-020-00080-5

https://smallcaps.com.au/mesoblast-trial-anti-inflammatory-infusions-covid-19-respiratory-distress/;

https://bioinst.com/en/covid-19-mesenchymal-stem-cells-effective-against-sars-cov-2/

https://clinicaltrials.gov/ct2/results?term=stem+cells&cond=Corona+Virus+Infection&draw=2

Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila koronavirus (aka COVID-19) za „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“. Vzhledem k tomu, že počet případů stále roste a v současné době není k dispozici žádná vakcína nebo specifická antivirová léčba, je nyní prioritou nalezení bezpečného a účinného terapeutického přístupu k léčbě pacientů infikovaných virem. Globálně je zkoumána řada terapií, mezi něž patří vývoj antivirotik, imunoterapie a buněčné terapie a samozřejmě účinných vakcín.

Na poli antivirotik je nejdále terapie doposud neschváleným lékem Remdesivir, kde by mohla být již květnu ukončena klinická studie na velkém vzorku pacientů (400). Slibné výsledky oznámil tým izraelských vědců z Galilejského výzkumného ústavu.

Rubriky
Inovace Zprávy

Studie prokazuje vysokou úspěšnost hojení biologickými náplastmi Amnioderm

V Pardubicích se ve dnech 23.-24. 1. 2020 uskutečnil XVIII. celostátní kongres České společnosti pro léčbu rány, jehož ústředním tématem byla spolupráce mezi obory starajícími se o chronické rány a defekty. Velká míra pozornosti byla zároveň věnována i vysoce specializované problematice nových materiálů a prvním zkušenostem s jejich terapeutickým využitím. V této kategorii dominují výrobky z amniové membrány, které jsou pacientům k dispozici již třetím rokem ve formě biologických náplastí. „Výsledky jsou pro pacienty opravdu povzbudivé. Vidíme zrychlení hojení, epitelizaci, granulaci a mizí bolest,“ upozorňuje Mgr. Iveta Minaříková, která stála u zrodu náplastí.

Průběžné výsledky multicentrické studie aplikace Amniodermu za prvních 12 měsíců představila na kongresu doc. Mgr. Kateřina Jirsová, Ph.D. z Banky ostatních tkání FN Motol.

Do této studie bylo přijato 15 pacientů s průměrným věkem 64,8 let s celkem 22 defekty, které se nehojily více, než 6 týdnů. Hlavním cílem bylo pozorování efektu aplikace Amniodermu ve srovnání se standardní léčbou. Průměrná doba léčby defektů před zařazením pacienta do studie byla 70 týdnů a průměrná velikost defektu před první aplikací byla 30 cm čtverečních. Výsledky potvrdily již předchozí zkušenosti: 6 pacientů (10 defektů) dosáhlo úplné zhojení, 9 defektů vykázalo pozitivní vývoj s dobrou prognózou úplného zhojení a pouze 3 defekty (2 pacienti) vykázaly nízkou tendenci k hojení (méně než 25 % defektu). Stupeň bolesti se výrazně snížil u všech pacientů po 1. až 5. týdnu aplikace. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky ani recidivy zhojených defektů.

Na kongresu, kterého se zúčastnilo 1200 hostů, cca 50 přednášejících, zaznělo více než 60 přednášek se zaměřením na dekubity, chronické rány, e-learing nebo třeba správného využití podtlakové léčby – viz program kongresu. Značná část programu byla věnována prevenci a léčbě syndromu diabetické nohy, včetně ekonomické zátěže pro zdravotnictví (na modelu chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice). Samostatné sekce tvořily přednášky specializovaných sester, zaměřené na nehojící se rány z pohledu pacienta, význam chirurgického debridementu v podiatrii, kvalitu života pacientů s vředy diabetické nohy a další.

Rubriky
Zprávy

Bioimplantát z tkáně pupečníku dokáže regenerovat srdce po infarktu myokardu

Srdce 70 letého muže, který utrpěl infarkt myokardu, začalo regenerovat poté, co jako první na světě obdržel unikátní bioimplantát navržený výzkumnými skupinami z Německa a Katalánska. Regenerace srdce byla potvrzena zobrazením magnetickou rezonancí.


Muž nosí od května 2019 na srdci postiženým infarktem náplast, vyrobenou ze dvou darovaných tkání: perikardu (membrána obklopující srdce) a želatinového materiálu naplněného mezenchymálními kmenovými buňkami tkáně pupečníku (pozn. což je část pupeční šňůry).

Aby byla náplast dostatečně flexibilní, z darovaných perikardů jsou odstraněny buňky. Tím se získá porézní a dostatečně silná membrána, do které lze zavádět buňky tkáně pupečníku. Výsledný bioimplantát má rozměry 4 × 4 cm.


Bioimplantát vyvinutý výzkumnou skupinou Malalties Cor del Trias a Banc de Sang i Teixits měří 4×4 centimetry.


Velikou výhodou této technologie je, že náplast může být vyhotovena již za 6 hodin a ihned může být využita k léčbě pacientů. Mezenchymální kmenové buňky z náplasti, která drží na srdci, migrují do srdeční tkáně, aniž by putovaly na jiná místa v lidském těle, což se dělo u jiných pokusů, kdy byly kmenové buňky aplikovány přímo bez použití náplasti do srdečního svalu. Je skvělé, že s náplasťovým systémem kmenové buňky z tkáně pupečníku v srdci zůstávají: „Magnetická rezonance provedená tři měsíce po operaci ukázala, že jizva na srdci poklesla o 10 %,“ říká kardiolog Toni Bayés, zodpovědný za kardiologický výzkumný tým z katalánského Can Ruti.

Povolení k aplikaci bioimplantátu od španělské agentury pro léčivé přípravky bylo získáno v prosinci 2018 a první léčba byla uskutečněna v květnu 2019. Lékaři i výzkumníci doufají, že se brzy uskuteční druhý pokus. Fáze testování bezpečnosti bude ověřena u dalších osmi pacientů. „Dalším krokem bude dokázat, že léčba je efektivní, že pacienti žijí déle, s menším počtem hospitalizací a lepší kvalitou života. To bude vyžadovat dalších sto účastníků a v několika nemocničních centrech,“ vysvětluje Toni Bayés.

Kardiolog Toni Bayés věří, že tento objev bude jeden z velkých revolučních objevů, které ovlivní nejen léčbu srdečních chorob. „Můžeme dát buňky tam, kde jsou potřeba,“ říká.

Biomplantát dostal název PeriCord díky svým dvěma původům – perikardu a šňůře pupeční šňůry (anglicky „cord“). Kromě základní regenerační funkce má implantát výhodu, že nevyžaduje imunosupresi, jako je tomu u transplantace. „Náplasti mají také určité protizánětlivé vlastnosti a neucpávají se krevními sraženinami, jak se někdy stává u umělých protéz,“ vysvětluje Toni Bayés.




Zpracováno a převzato z:

https://www.lavanguardia.com/vida/20191203/472030440243/corazon-infarto-regeneracion-caso-bioimplante-parche.html

https://bio-cord.es/noticias/corazon-infarto-regerar-bioimplante-celulas-cordon-umbilical/